Recenze Jadérko

Vsadili byste tváří v tvář konci světa na to, že se lidstvo nakonec spojí a katastrofu odvrátí? Jadérko je košatá a tajuplná kniha o stromech a lidech pod nimi — o lidech žijících ve světě, který proměňují. Dobou osídlování panenské Ameriky putuje faun Chapman, sazeč jabloní: zároveň zvíře otevřené původnímu řádu přírody, člověk odhodlaný vnutit světu vlastní pořádek a odvěká bájná bytost pronásledovaná dávnou i právě prožívanou vinou. Ve druhé polovině jednadvacátého století je Amerika zemí vyčerpaných možností a omezených svobod, jejíž krajinu „odsídluje“ šlechtitel stromů John, který chce dát Zemi novou šanci tím, že z ní smaže lidský cejch. Za koncem světa v ledové pustině přežívá poslední ubohý kyborg beze jména, dědic všeho tvorstva. Po stovkách let živoření v symbióze s unavenými stroji stane na začátku cesty, pro niž byl zřejmě původně stvořen. Na její konec nevidí, ale ví, že se sbíhá s jeho vlastním koncem jako kořeny v jednom kmeni. Všem pak do života zaznívá strašlivý hlas pěvce Orfea, žalozpěv schopný tvořit a bořit mikrosvěty. schovat popis