V Liverpoolu řádí masový vrah, který se opravdu s nikým nemazlí. V noci vraždí celé rodiny a mrtvoly aranžuje do záhadných obrazců. Inspektorka Eva Clayová si s hrůzou uvědomuje, že jedním z pachatelů může být i malé dítě.
Britský autor Mark Roberts pracoval dvacet let jako pedagog a od roku 2013 vydává thrillery. Za své knihy získal řadu literárních ocenění a věhlas po celém světě. „Krvavé nebe“ z nakladatelství Knižní klub je prvním dílem chystané série s ústřední postavou inspektorkou Evou Clayovou. Roberts dlouhá léta pracoval s dětmi s mentálním handicapem a své zkušenosti zúročil i v této detektivce koketující s hororem.
Příběh začíná vcelku banálně a vlastně v něm nenajdete nic, co by jej zásadně odlišovalo od americké thrillerové produkce. Ale pozor! Roberts využil několik fíglů, díky kterým vytvořil něco naprosto jedinečného. První věc je, že zariskoval, a vytvořil četné postavy dětských zločinců. Inspektorka Clayová najde na jedné mrtvole částečný otisk malé sportovní boty a hned je nad slunce jasné, že se brutální několikanásobné vraždy zúčastnilo přibližně desetileté dítě.
Dalším skvělým počinem je to, jakým způsobem propojil vyšetřování vražd s osobním životem hlavní hrdinky. Ve většině příběhů jde o dvě oddělené věci, které se maximálně ovlivňují, ale tady je hlavní hrdinka přímo součástí pointy. Vztah pachatelů i obětí vůči ní je velmi specifický a překvapivý. Další věc, která činí „Krvavé nebe“ nezapomenutelným, jsou svérázné a skvěle charakterizované vedlejší postavy.
Roberts má své postavy pečlivě odkoukané ze života a je znát, že k nim má vřelý vztah. A je úplně jedno, zda jde o mladíka s Aspergerovým syndromem přepočítávajícího páry obuvi v továrně, kde pracuje, anebo o výrostky, kteří neváhají napadnout a okrást policistu, který je právě vyslýchá. „Krvavé nebe“ je na hony vzdálené tomu, co bychom mohli označit jako banální anebo plytké. Podobně originální jsou i jednotlivé scény a čtivosti nahrávají i skvěle zvládnuté dialogy a svižné tempo příběhu.
Protože se v románu vyskytuje poměrně velký počet dětí a vrah (vrazi) vyvražďují celé rodiny, mohli by mít citlivější čtenáři s příběhem problém. To ale kompenzuje vyprávění z pohledu Evy, která je sama maminkou dvouletého prcka, a tak chápe, co je nutné říct nahlas a o čem je lepší pomlčet. Autor v knize koketuje s náboženstvím a mystikou, ale nebojte se, že by děj ovlivňovaly nadpřirozené jevy. Spíše jde o sektářství a zneužití věcí souvisejících s církví.
„Krvavé nebe“ je plnokrevný thriller s hororovým nádechem, který i přesto působí vcelku reálně. Příběh je plný nečekaných zvratů a vám nebude dělat problémy ztotožnit se s žádnou z postav. Jen si dávejte pozor v případě takzvaných nezaujatých svědků, abyste náhodou nesympatizovali zrovna s pachatelem. Totožnost vraha se vám nejspíš nepovede tipnout stejně jako pohnutky jeho činů. Příběh je brutální a velmi šílený, ale trocha fantasie a přehánění do beletrie rozhodně patří.
„Krvavé nebe“ je na jedné straně drsný krvák, ale zároveň je to také citlivě napsaný inteligentní příběh. Roberts vám poctivě předkládá stopy k řešení, ale jako správný autor detektivek si neodpustil udělat vraha z někoho, koho nebudete v žádném případě podezírat. Pokud máte rádi napínavé příběhy se špetkou tajemna, potom budete z knihy nadšení stejně jako já.
Recenze
Každou noc zemře jedna rodina a pokud Eva rychle nepřijde na zrůdný klíč výběru obětí, nevinných mrtvých bude přibývat každou noc.
Čas běží jako splašený a rudé nebe ji stále sleduje. A není samo...
Kniha je špičkovou ukázkou perfektně zpracovaného thrilleru. Nechybí nic, co dělá dobrý příběh děsivým příběhem. Psychologie vraha i inspektorky je zpracována do detailu a nebudete chtít, aby děj skončil.
Proto doufám v další díly, protože Krvavé nebe bylo skvělým čtenářským zážitkem.
Britský autor Mark Roberts pracoval dvacet let jako pedagog a od roku 2013 vydává thrillery. Za své knihy získal řadu literárních ocenění a věhlas po celém světě. „Krvavé nebe“ z nakladatelství Knižní klub je prvním dílem chystané série s ústřední postavou inspektorkou Evou Clayovou. Roberts dlouhá léta pracoval s dětmi s mentálním handicapem a své zkušenosti zúročil i v této detektivce koketující s hororem.
Příběh začíná vcelku banálně a vlastně v něm nenajdete nic, co by jej zásadně odlišovalo od americké thrillerové produkce. Ale pozor! Roberts využil několik fíglů, díky kterým vytvořil něco naprosto jedinečného. První věc je, že zariskoval, a vytvořil četné postavy dětských zločinců. Inspektorka Clayová najde na jedné mrtvole částečný otisk malé sportovní boty a hned je nad slunce jasné, že se brutální několikanásobné vraždy zúčastnilo přibližně desetileté dítě.
Dalším skvělým počinem je to, jakým způsobem propojil vyšetřování vražd s osobním životem hlavní hrdinky. Ve většině příběhů jde o dvě oddělené věci, které se maximálně ovlivňují, ale tady je hlavní hrdinka přímo součástí pointy. Vztah pachatelů i obětí vůči ní je velmi specifický a překvapivý. Další věc, která činí „Krvavé nebe“ nezapomenutelným, jsou svérázné a skvěle charakterizované vedlejší postavy.
Roberts má své postavy pečlivě odkoukané ze života a je znát, že k nim má vřelý vztah. A je úplně jedno, zda jde o mladíka s Aspergerovým syndromem přepočítávajícího páry obuvi v továrně, kde pracuje, anebo o výrostky, kteří neváhají napadnout a okrást policistu, který je právě vyslýchá. „Krvavé nebe“ je na hony vzdálené tomu, co bychom mohli označit jako banální anebo plytké. Podobně originální jsou i jednotlivé scény a čtivosti nahrávají i skvěle zvládnuté dialogy a svižné tempo příběhu.
Protože se v románu vyskytuje poměrně velký počet dětí a vrah (vrazi) vyvražďují celé rodiny, mohli by mít citlivější čtenáři s příběhem problém. To ale kompenzuje vyprávění z pohledu Evy, která je sama maminkou dvouletého prcka, a tak chápe, co je nutné říct nahlas a o čem je lepší pomlčet. Autor v knize koketuje s náboženstvím a mystikou, ale nebojte se, že by děj ovlivňovaly nadpřirozené jevy. Spíše jde o sektářství a zneužití věcí souvisejících s církví.
„Krvavé nebe“ je plnokrevný thriller s hororovým nádechem, který i přesto působí vcelku reálně. Příběh je plný nečekaných zvratů a vám nebude dělat problémy ztotožnit se s žádnou z postav. Jen si dávejte pozor v případě takzvaných nezaujatých svědků, abyste náhodou nesympatizovali zrovna s pachatelem. Totožnost vraha se vám nejspíš nepovede tipnout stejně jako pohnutky jeho činů. Příběh je brutální a velmi šílený, ale trocha fantasie a přehánění do beletrie rozhodně patří.
„Krvavé nebe“ je na jedné straně drsný krvák, ale zároveň je to také citlivě napsaný inteligentní příběh. Roberts vám poctivě předkládá stopy k řešení, ale jako správný autor detektivek si neodpustil udělat vraha z někoho, koho nebudete v žádném případě podezírat. Pokud máte rádi napínavé příběhy se špetkou tajemna, potom budete z knihy nadšení stejně jako já.