Kuras se v Soumraku celkem důsledně vyhýbá senzačnosti a jakoby prvoplánovým zvoláním, která mají šokovat a vzbudit okamžitý zájem. Snad je to tím, že věci, o kterých píše, už jsou dávno známé a málokoho (z množiny předpokládaných čtenářů) překvapí či šokovat ještě dovedou.
Text není ani přehnaně pesimistický, není to totiž namístě: dávno nastala doba hledání řešení, nikoli vytváření "pocitu", že je nějakého řešení třeba.
Některé pasáže by šlo vynechat jakožto nadbytečnou judaistickou apologii, na druhou stranu sám jsem ve svém okolí svědkem běžného a možná narůstajícího antisemitismu, a to i mezi lidmi, kteří jsou jinak otevření vnějšímu světu a jeho odlišnostem mnohem více nežli já sám. Asi je to příznačné a také o tom Kuras píše. On sám je jako hlas lidu, což u někoho může vyvolávat dojem, že jeho názory musí být pomýlené - v době, kdy je selský rozum opět potírán a na ústupu coby reakcionářský, však cítím ucelené a argumentované vyslovení obecných obav a rozumného názoru jako osvěžující vítr.
Za normálnějších okolností bych pátou hvězdičku zvažoval pečlivěji, ale dávám ji bez obav. schovat popis