Slavná kniha jednoho z nejvlivnějších hudebníků 20.
století, která inspirovala řadu umělců své doby. Je poctou umění
jako takovému, manifestem odvahy v překračování zavedených
mantinelů a v neposlední řadě cestou do hlubin géniovy duše.
Texty, které autor sám vybral do sbírky Silence nejsou...
číst celé
Slavná kniha jednoho z nejvlivnějších hudebníků 20.
století, která inspirovala řadu umělců své doby. Je poctou umění
jako takovému, manifestem odvahy v překračování zavedených
mantinelů a v neposlední řadě cestou do hlubin géniovy duše.
Texty, které autor sám vybral do sbírky Silence nejsou ani
trochu přímočaré a konkrétní. Naleznete zde přednášku, jejíž
odstavce se dají číst v libovolném pořadí a navíc se kterýkoli z
nich dá vynechat. Pak tu jsou statě, které se při správném čtení
mají překrývat, John Cage se nebojí využívat refrény i v psaném
projevu a samozřejmě nechybí dostatek ticha. Sám autor v předmluvě
píše: „nedělám to, abych šokoval, dělám to z potřeby poezie."
Hravost, nekonvenčnost a nenapodobitelná forma perfekcionismu,
kterou známe z jeho hudebních děl se tak odráží i v psaném projevu.
Každý jednotlivý text je doslova performancí, přičemž forma
nevítězí nad obsahem, ale naopak jej ještě umocňuje.
Slavná kniha jednoho z nejvlivnějších hudebníků 20.
století, která inspirovala řadu umělců své doby. Je poctou umění
jako takovému, manifestem odvahy v překračování zavedených
mantinelů a v neposlední řadě cestou do hlubin géniovy duše.
České vydání bylo zařazeno do užšího výběru ceny Nejkrásnější
české knihy roku 2010.
Slavná kniha jednoho z nejvlivnějších hudebníků 20.
století, která inspirovala řadu umělců své doby. Je poctou umění
jako takovému, manifestem odvahy v překračování zavedených
mantinelů a v neposlední řadě cestou do hlubin géniovy duše.
John Cage patřil k osobnostem, které významně poznamenaly vývoj
hudby dvacátého století. Svým vlivem zasáhl i ostatní druhy umění
(tanec, divadlo, poezie, výtvarné umění, film), kde jeho podněty
došly poměrně širokého uplatnění. Pro jeho tvorbu je
charakteristický radikální rozchod s evropskou hudební tradicí i s
do té doby běžným chápáním umění. Po počátečních experimentech s
hledáním nových zvuků, dospívá kolem roku 1950 k osobité koncepci
hudby usilující o překlenutí propasti mezi uměním a životem.
Zdůrazňuje roli pozornosti v percepci umění a upozorňuje na fakt,
že i ticho je stále plné zvuků. V souladu s učením středověkého
mystika Mistra Eckharta, se snaží v kompozici dotáhnout co největší
otevřenosti "ke všemu, co se stane".
schovat popis
Recenze