Trochu jsem se bál počtu stran v této „gotické“ knize. Ono přeci jenom přes 500 stran deníku, to trochu nahání hrůzu. Ale naštěstí to není jen deník Brama Strokera, ale vstupují do příběhu i jiné aspekty a časové linie. Všechno to však spěje ke skoro uhodnutelnému konci. Taky proč ne, že. Je to přeci prequel k Draculovo dobrodružství. Příběh má stupňující se napětí, jistou část tajemna a hlavně obsahuje krásné popisování života z té doby. Z toho čtenář pozná, jak je naše současná civilizace rozhýčkaná, doktoři na zavolání, zabijáci vlkodlaků na e-mailu a lovci upírů jako seriál v televizi. To lidé v té době neměli a museli se se svými „démony“ poprat sami.
Navíc obrovská, tajemná, neprozkoumaná rodinná sídla, absence elektrického proudu a ústředního topení......... víte proč to píšu? Určitě jo. Kde chcete dnes v paneláku potkat upíra nebo vlkodlaka, když všude fungují časové světelné spínače. Ano, strašně se mi líbí ta doba, kdy tohle všechno nebylo a svítilo se loučemi, doktoři používali pijavice na léčení a topilo se dřevem a uhlím. Tento příběh Brama Stokera jsem si neskonale užíval, skoro jsem ho prožíval s ním. To, jak nakonec dopadl, to už je zas jiný příběh. Velmi povedený je i přebal knihy, kdy je do tvrdé přední strany vyříznuto okno věže z něhož Bram kouká. Rozhodně pět černých motýlů.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ ) schovat popis