Recenze Tantulský příběh

Na planetě Tantulia se odehrává děj, který tak trochu připomíná nadčasovou pohádku. Hemží se to tu nejrůznějšími stvořeními jako jsou zelení a modří tantulkové, mechušky, křoupové, vlkohadi, draci, čarodějové, šestinozí koně, černí a růžoví skřítkové a mnoho dalších. Není náhoda, že tito tvorové v mnoha ohledech připomínají lidi. Zejména tím, že mají typicky lidské vlastnosti jako je velkorysost, laskavost, odvaha, moudrost, ale i bezohlednost, ješitnost, hamižnost a blbost. Navíc tito tvorové často řeší problémy, které jsou nám blízké. Nešťastná láska, přátelství, výchova dětí, existenční starosti, ale také problémy týkající se životního prostředí. Setkáme se zde jak s problémy jednotlivce, tak i s problémy většího společenství lidí, kterým je například stát nebo mezinárodní společenství. Příběh je okořeněn jemným, místy ironickým humorem, narážejícím na některé negativní vlastnosti, především křoupů. Místy tak může čtenář nabýt dojmu, že se jedná o jemnou společenskou kritiku s lehkým politickým nádechem. Ona kritika je však zakryta pohádkově líčeným popisem jednotlivých říší, kterými musí projet tantulská výprava, aby se dostala do říše zemřelých, kde potřebuje získat Latentník medvědí, a s jeho pomocí tak zabránila křoupům v realizaci jejich ničemného plánu. schovat popis