Malé univerzitní městečko Edgestow bývalo klidné a ospalé. Teď se tu ale chystá usídlit jedna z nejprogresivnějších vědeckých institucí - Národní institut pro koordinované experimenty (NIKE). Budovu si chce vystavět na území Bragdonského lesa, jenž patří starodávné bractonské koleji. Omezení kariéristé, kteří kolej vedou, prodej tohoto historicky nesmírně cenného pozemku, kde je údajně pohřben sám kouzelník Merlin, nakonec prosadí…

V NIKE vidí svou kariérní šanci i mladý ambiciózní člen Bractonské koleje sociolog Mark Stuuddock. Na popud protřelého lorda Feverstonea se vypraví do Belbury, kde NIKE prozatím sídlí, a uchází se tu o práci. Pohlcen vlastními sobeckými zájmy akceptuje zrůdné praktiky, jimiž chtějí neméně zrůdní představitelé ústavu dosáhnout naplnění své totalitní vize: zcela odlidštěného světa.

Markova žena Jane zůstává v Edgestow a osamocená musí čelit vlastním hrůzným snům. Marně se brání myšlence, že jsou vizionářské; brzy je nucena připustit, že její věštecké schopnosti mohou hrát rozhodující roli v boji proti zkáze přicházející z Belbury. V kritické situaci, kdy se blíží rozhodující střet vesmírných sil dobra a zla, musí Jane bolestně přehodnocovat vše, co až dosud dávalo jejímu životu smysl.

Třetí z románů Kosmické trilogie se sice odehrává na anglickém venkově, a ne na vzdálených planetách, ale C. S. Lewis nezůstává svým čtenářům nic dlužen a v Té obludné síle korunuje své monumentální dílo opravdu velkolepým dramatickým finále. V nesmírně dynamicky vyprávěném příběhu nahlížíme i do těch nejhlubších zákoutí lidského nitra, ale upoutá nás také básnivé zachycení vnější tvářnosti světa. Kromě hrdinů známých z předchozích dvou knih tu vystupuje řada dalších mistrně vykreslených postav - takových, které vzbuzují obdiv svou neokázalou dobrosrdečností a nezištnou odvahou, ale i těch, jež jsou ve své téměř démonické nelidskosti mementem toho, kam až se člověk může po cestě zla dostat…