Vydejte se do Kolejmoří, na epickou cestu pro dobrodruhy každého věku. Šam ap Súrap z vlaku Médés se s úžasem účastní svého prvního lovu na krtka. Gigantická šelma vyrazí ze země, lovci na ni zamíří harpunami, odehraje se strhující souboj, jenž je zkázou jedné strany a triumfem té druhé. Ale ať...
číst celé
Vydejte se do Kolejmoří, na epickou cestu pro dobrodruhy každého věku. Šam ap Súrap z vlaku Médés se s úžasem účastní svého prvního lovu na krtka. Gigantická šelma vyrazí ze země, lovci na ni zamíří harpunami, odehraje se strhující souboj, jenž je zkázou jedné strany a triumfem té druhé. Ale ať jsou cesty po nekonečných tratích kolejmoří sebeúchvatnější, Šam se nedokáže zbavit pocitu, že život mu může nabídnout i něco víc. Třebaže kapitánka jeho vlaku myslí pouze na dopadení nažloutlého krtka, jemuž se žene v patách od chvíle, kdy ji před léty připravil o ruku. Když Médés na výpravě narazí na zdemolovaný vlak, vrak se zpočátku jeví jako vítané rozptýlení. Nicméně jistá nepředstavitelná věc, kterou Šam v trosce objeví, ho vzápětí dovede do situací, jež by nejspíš oželel. Zanedlouho se sám stává štvanou zvěří, po níž pátrají piráti, vlakaři, netvoři & kdovíkdo ještě. Změna patrně nečeká jen Šamův život, dočká se jí možná celé kolejmoří...
schovat popis
Recenze
2) U každého románu musíte pochopit zákonitosti, na kterých daný svět funguje. A když pomineme, že jsou fantaskní a nesmyslné, tak vymyšlené krajiny mají své zákonitosti a svou logiku.
3) Všechny postavy jsou vždy šedé. Vždycky si s sebou táhnou něco špatného, mají na svědomí nějaké ty hříchy a nechovají se podle archetypu hrdina/padouch.
ad1) Krátké věty, u kterých je spojka "a" nahrazena "&". Nevadí, na tuto nevšední hru si zvyknete velmi rychle. S dalšími překvapeními bojujete asi jen 10 dalších stránek. Pak jen nuda, nuda, šeď, šeď.
ad2) Od samého začátku jsem tomuto světu, plného kolejí, nevěřil. Neměl smysl, jednotlivé komponenty příběhu se navzájem vyvrací. Nic mne prostě nedokázalo přesvědčit, že takto je to správně a první půlku jsem přečetl s osobním donucováním se. "Vždyť je to Miéville!"
ad3) Postavy jsou plytké, neosobní. Jména nesmyslně těžká, špatně zapamatovatelná. Zbytečně. Navíc se časem začnou odvíjet zajímavé vedlejší příběhy, které ale končí úplně zbytečně na slepé koleji.
Kolejmoří je pro mne velkým zklamáním. I když je stavba příběhu klasicky miévillovská a čím víc se blížíte ke konci, tím rychleji vám stránky ubíhají, tím víc vás čtení strhává, místo finálního "wau" efektu se dostaví pouze pocit zklamání.