Knihu jsem skutečně přečetla v originále v ruštině, ale napsat tak i recenzi bych asi nezvládla (nemám klávesnici v azbuce a přepis do latinky mi fakt nejde). Čtení byla docela fuška, protože text obsahuje řadu archaismů, které se dnes již v ruském jazyce běžně nevyskytují, a tudíž se obtížně hledají i ve slovnících. Význam některých slov jsem si musela proto domýšlet. Navíc nikdy předtím jsem knihu nečetla v češtině. To ovšem na druhé straně byla výhoda, protože kdybych děj do detailu znala předem, asi bych knížku odložila, což by byla velká škoda. Zločin a trest (Prestupleniye i nakazaniye) je skutečně mistrovské dílo. Mladý muž Radion Raskolnikov, který je na studiích v Petrohradě a dostane se do velkých existenčních problémů, si půjčí peníze u lichvářky, ale není schopen půjčku splatit. Po dlouhém vnitřním boji se rozhodne lichvářku zabít. Nakonec se však stane vrahem dvojnásobným, protože v bytě lichvářky se tou dobou objeví i její sestra. Ovšem představa hlavního hrdiny, že vraždou vyřeší své problémy i problémy dalších chudých studentů ve městě, byla mylná. Strach, výčitky svědomí, obavy, co bude s jeho matkou a sestrou, pokud by se dostal do vězení, a podobné pocity najednou ovládají celý jeho život. Nakonec se, s podporou své věrné lásky Soni, přiznává a je potrestán několikaletými nucenými pracemi na Sibiři. Soňa na něj nejen čeká, ale jede na Sibiř také, aby byla Radionovi nablízku. Na románu mě zaujala jednak obrovská psychologická propracovanost hlavních postav, jednak i detailní líčení atmosféry Petrohradu 19. století. Povzbudivé je i to, že ačkoli by se mohlo zdát, že v románu figuruje zlo (zlá lichvářka, dvojnásobná vražda), příběh nakonec končí lépe, než by člověk doufal. schovat popis