Recenze Sto let

Třináct nových písní Jaroslava Hutky na albu Sto let je skrz naskrz politických. Vznikly jako jeho osobní komentáře, postřehy a odpovědi na otázky, které si občas klade každý z nás nebo které bychom si rozhodně klást měli. Hutkovým záměrem nikdy nebylo psát politické písně. Jako každý autor i on dobře ví, že politické písně bývají mnohdy trapné a plakátové, na druhé straně: jak jinak může písničkář upozornit na každodenní stav společnosti, který již pomalu přestáváme vnímat jako naléhavý?

Časy se neustále mění, jsme součástí dějin a stále nás manipulují a ovládají lidé, ideologie, média, ale i náš vlastní omezený rozhled. Je vždy dobré znát názory jiných lidí, například písničkáře, který je svým publikem vyhledáván již více než půl století a jehož samotného mrzí, jak mu v posledních letech politika do textů zasahuje čím dál více. Jaroslav Hutka by si docela pohodlně vystačil s národními písněmi či svými hity ze sedmdesátých let, patří však ke generaci písničkářů, vedených svědomím, které jim velí nezamlčovat to, co kolem sebe vidí a cítí

OBSAH:
1. Třicet let spánku
2. Saň
3. Srpen
4. Ztracený příběh
5. Chudoba
6. Vůdce
7. Komunismus
8. Balón
9. Miloš a zubatá
10. Leopoldov
11. Brána světla
12. Domov
13. Sto let schovat popis