Jan Schneider (* 1934 v Písku) patří mezi
nejvýraznější autory poetických textů z období „zlatých šedesátých
let“. Připomeňme jeho „chuligánské“ verše z pražského Semaforu Vo
co de, komedie z divadla Rokoko Labyrint, Chan & Son, Čekání na
slávu nebo texty šansonů pro Ljubu Hermanovou v Divadle...
číst celé
Jan Schneider (* 1934 v Písku) patří mezi
nejvýraznější autory poetických textů z období „zlatých šedesátých
let“. Připomeňme jeho „chuligánské“ verše z pražského Semaforu Vo
co de, komedie z divadla Rokoko Labyrint, Chan & Son, Čekání na
slávu nebo texty šansonů pro Ljubu Hermanovou v Divadle Na
Zábradlí, veršovanou burlesku v Divadle E. F. Buriana Poetikon a
především první český muzikál Gentlemani s hudbou Bohuslava
Ondráčka, který se hrál v Praze, Brně, Budapešti i v tehdy
západoněmeckém Giessenu.. Také jiné Ondráčkovy melodie jsou
nerozlučně spjaty s většinou Schneiderových textů z té doby.
Písničky jako Don diri don, O baby, baby a Rekviem získaly
prestižní ceny Intervize a na soutěžích Bratislavská lyra a Grand
Prix Sopoty. Písničky Namaluj déšť, Hříbě, Hej, pane zajíci se
řadily k hitům trojice Golden Kids Vondráčková – Kubišová – Neckář,
kterou založil Bohuslav Ondráček. Píseň Magdaléna s hudbou Španěla
L. E. Auteho má Marta Kubišová v repertoáru dodnes. Schneiderovým
slovům z protestsongu Musím dál zpívat s hudbou Karla Kopeckého
udělili na jaře 1969 tehdy ještě neznormalizovaní žurnalisté cenu
českých novinářů, jenže nejvyšší stranická místa v duchu již
nastupující normalizace televizní přenos z bratislavského festivalu
zakázala a posléze postihl autora generální zákaz vůbec cokoliv
publikovat. Na podzim roku 1969 se básník sešel v zahraničí s
Karlem Krylem a jejich tvorba se pak ozývala na rozhlasových vlnách
Svobodné Evropy. Ze světa se k jihočeskému rybníku Svět vrátil v
roce 1991 - po návratu domů vydal pětadvacet nových knih a napsal
recitál pro Martu Kubišovou Vítej, lásko.
schovat popis
Recenze