Recenze Na lavici svědků

Jaromír Hořec se přihlásil do českého básnictví po dlouhém nedobrovolném umlčení kromě jiného "poezií faktu". Svou novou sbírkou Na lavici svědků vstupuje opět do této řady. Znovu tu spojuje prozaické a básnické útržky, fakta, svědectví, úryvky z projevů, novinové záznamy, citáty a další dobové dokumenty s jejich protiváhou - básnickou metaforou. Výsledem jsou záznamy z "lavice svědků". Jejich výpovědi mají autentickou přesvědčivost a vypovídající naléhavost. Jsou to prozaickobásnické útvary, které podávají i obraz společnosti čtyřicátých let, ještě válečných. Pojmenovávají někdejší protektorátní porobu po roce 1939. Netušilo se tenkrát, co všechno - šťastné i tragické - čeká v další existenci naši zemi. I o tom podává vzrušenou a autentickou výpověď Hořcova nová "svědecká" knížka Na lavici svědků. schovat popis