Recenze Zlínská umprumka (1959–2011)

Dějiny českého průmyslového designu se váží k počátkům modernismu, avšak jako svébytná disciplína se tento obor v tuzemsku začal vyučovat až na sklonku třicátých let minulého století. V této době byla ve Zlíně zřízena Škola umění – ve své době jediná vzdělávací instituce na území dnešní České republiky, která se cílevědomě věnovala průmyslovému návrhářství a reklamní grafice. Na její činnost navázala nejdříve Středni uměleckoprůmyslová škola ve Zlíně a Uherském Hradišti a poté Vysoká škola uměleckoprůmyslová, když v roce 1959 zřídila pod vedením Zdeňka Kováře Ateliér tvarování strojů a nástrojů. Kovář ve zlínském ateliéru vychoval řadu vynikajících českých designérů a design se také díky nim stal nedílnou součástí výuky na VŠUP; v osmdesátých letech minulého století se ateliér transformoval na samostatnou katedru. Více než padesátiletá historie zlínské „umprumky“ je nezastupitelnou kapitolou dějin českého designu – právě jí a jejím protagonistům je věnovaná tato publikace.
Shrnuje historii a nedávnou současnost výuky designu na VŠUP ve Zlíně, a to od jejích prvopočátků spjatých s baťovskou érou až do okamžiku přestěhování zlínských ateliérů designu do Prahy v roce 2011. Vedle části věnované dějinám zlínské školy, jejím významným osobnostem a teoretické a kritické reflexi designu, jíž rozvíjeli jak samotní zlínští pedagogové, tak někteří historici umění a kurátoři, spjatí s touto institucí, publikace akcentuje dění ve zlínských ateliérech designu v první dekádě nového tisíciletí. Prostřednictvím rozhovorů s pedagogy a vybranými významnými absolventy školy odkrývá jejich minulá i současná specifika a otevírá obecnější otázky úlohy designu v současném světě.
Grafické řešení Anežka Hrubá Ciglerová. schovat popis