Na oslabených hranicích Ravky se shromažďují nepřátelé. Král Nikolaj Lantsov by měl dokázat nemožné – naplnit prázdné pokladnice, získat spojence a zastavit zkázu, která zemi hrozí. V jeho nitru však den ode dne sílí démon, který může zničit vše, co už mladý panovník vybudoval. Nikolaj a...
číst celé
Na oslabených hranicích Ravky se shromažďují nepřátelé. Král Nikolaj Lantsov by měl dokázat nemožné – naplnit prázdné pokladnice, získat spojence a zastavit zkázu, která zemi hrozí. V jeho nitru však den ode dne sílí démon, který může zničit vše, co už mladý panovník vybudoval. Nikolaj a větrostrůjkyně Zoja se proto vydávají na riskantní cestu. Podaří se jim najít lék na královu tajemnou chorobu? Pokud ne, hrozí, že Ravka padne.
schovat popis
Recenze
Na závěr bych jen chtěla vychválit naprosto úžasnou obálku, která je naživo ještě hezčí než na obrázku. Už se docela dost těším na druhý díl, který doufám vyjde do konce roku.
Kniha má jednu z nejhezčích obálek a vystihuje její podstatu. Příběh nabízí několik linek, které se odehrávají na odlišných místech. Všechny mě bavily, nemůže říct, že by mě nějaká bavila méně.
Díky Nině se občas vzpomnělo na partu z Katterdamu, po které se mi stýská. Zoju jsem v Griše moc nemusela, ale zde se ukázalo, že pod povýšeným a ledovým povrchem se skrývá bojovnice s dobrým srdcem.
Jak to bude dál a jestli Nikolaj dokáže zachránit Ravku, si budu muset počkat.
Líbilo se mi, jak Bardugo pracuje s vlastním světem, některé postavy, humor i styl psaní. Ale místy zdlouhavé, šedé, nezajímavé. Po Six of Crows jsem od Leigh Bardugo čekal víc. Čekal jsem knihu o Nikolaiovi a mám pocit, že jsem přečetl knihu o Nině a Zoye.
představen především v původní trilogii. Tahle knížka byla velmi očekávána po velkém úspěchu Šesti vran, tudíž
měla nelehký úkol dostát kvalit (či je dokonce převýšit) svého staršího bratříčka. Což se naneštěstí nestalo, ale i tak
jde o velmi vydařený začátek příběhu, který je zase o něco jiný (pohled na Grishaverse se soustředí především z
politického hlediska a války o moc v nejvyšších kruzích společnosti). Určitě je „Zjizvený král“ o něco lepší, než
příběhy o Alině Starkové, ale jak už jsem psala, kvalit předešlé duologie nedostahuje. Uvidíme, jak bude vypadat
dokončení příběhu v druhém díle.
Celkově bych knihu chtěla moc doporučit- navíc v knihovničce se bude opravdu vyjímat.
půlku opěvuje Hanne, což mi k jejímu charakteru příliš nesedělo. Docela mě mrzí krátké obsazení Isaaka, ačkoliv se jednalo o vedlejší postavu určitě se povedla a v budoucnu by jistě měla co nabídnout. Další díl si ráda přečtu, ačkoliv na něj nebudu čekat s nedočkavostí jako na Prohnilé město...( Ach jak mi ta zlodějská chátra přirostla k srdci :)
Už od začátku jsem si zamilovala Nikolaje. A to jakože vážně moc. Šarm, o kterém se tam často mluví, není jen otázkou spekulací. Já jsem naprosto propadla jeho způsobu vyjadřování a humoru. Oceňuju, jak reagoval v různých situacích, protože nikdy nebyl naivní nebo tak trochu na hlavu. Jednal s rozvahou a inteligentně, což je méně časté než byste si mysleli.
Co do světa tak jsem moc spokojená. O politice ostatních a zemí a o způsobu přemýšlení jejich lidu se toho dozvíme hodně. Ale autorka všechny informace předává nenásilně a vlastně si ani neuvědomíte, že to víte. Ale víte to.
Naopak ani v téhle knize jsem se nezorientovala v „magii“ Grišů. Spíš se mi to ještě víc pomotalo. Autorka to má promyšlené parádně, ale já se v tom ztrácela i v páté knize z toho světa.
Zápletka byla fajn. Ale mohlo to být lepší. Miluju svět i většinu postav, ale hlavní zápletka knihy byla taková nic moc. Nemastné neslané. Sice jsem si čtení užívala, ale nebyla jsme nijak extrémně napjatá, jak to dopadne – především proto, že to bylo dost předvídatelné. Samozřejmě, že mě pár zvratů šokovalo a poslední stránky byly úplně dokonalé (a taky dost ubrečené), ale ta věc na které autorka stavěla mě moc nechytla.
Zpětně jsem hrozně ráda za návrat Niny! Postava známá už od Grišy, jedna z hlavních hrdinů v Šesti vranách. Ze začátku Šesti vran mi k srdci moc nepřirostla, ale z konce jsem si na ni dost zvykla. A její linka tady byla super. Někdy trochu moc dramatická a melancholická, snažící se tvářit jak hluboce si postupně uvědomuje své chyby (což je pro mě špatně. Nemám ráda hluboké myšlenky, které vyzní trapně), ale mimo to hrozně zajímavá a napínavá. Na rozdíl od Nikolaje jsem tady zbožňovala zápletku, postavy už méně.
Sečteno podtrženo to bylo super. Čtení jsem si užívala a konec mě pořádně zvednul ze židle. Potřebuju druhý díl! Neoznačila bych to za nejlepší věc, co jsem kdy měla pod rukama, ale byla to velmi dobrá kniha, u které věřím, že mnoho lidí osloví víc než mně. Moje výhrady stojí spíš na otázce vkusu, než nepovedenosti textu a nedostatku kvality. Bardugo píše dobře a čtivě. Dokáže příběh napsat, rozebrat charaktery postav a mě hrozně sedí její styl psaní.
A jsem za to ráda.
Zanechal ve mně rozporuplné pocity, nad kterými vyhrávalo nadšení a šokování závěrem.
Některé postavy jsem si oblíbila - Nina, Brumova dcera Nikolaj nebo třeba ten mladík, co se za něj vydával, a jehož jméno mi vypadlo. Jiné mě štvaly - Zoja.
Co mě trošičku štvalo, byla "neomezená" síla, které může Griša dosáhnout - bylo to vidět u Zoji v závěrečné bitvě zesílila opravdu extrémně a připomínala mi nejsilnější superhrdiny Marvelu a Dc comic.
Avšak přesto jsem si čtení užila a těším se na další autorčinu knihu.
Když jsem si přečetla anotaci knihy a přibližná témata, která v knize budou, měla jsem pocit že se dívám na knihhu z roku 2015-2016, tehdy byli takovéto knihy hitem a já byla více než překvapená, že je kniha pouze 2 roky stará, ale budiž, i novodobá fantasy literatura je dobrá, stačí jenom sáhnout po dobrém titulu a autoru.
Patří mezi ně Zjizvený král? Nepochybně.
Místy byla v knize docela hluchá místa, kde Vás asi čtení moc nebavilo a bylo hodně jednoduché ho ukončit, ale z toho byl děj tak napínavý že jsem zapomněla dýchat.
K postavám toho moc říkat nemusím, označila bych je za takové klasické Leigh-Bardugovské výtvory, což sice není špatně, ale já od autorky stále čekám nějakou menší změnu, v postavách se teda zatím moc neposunula...
Doporučuji :D
Na knize je vidět, jak autorka mistrně využívá své dovednosti natahování děje zbytečně na moc stránek. Čtení tak trvalo, nudilo a ta nejzáživnější část přišla až ke konci. I když úplně poslední kapitola mě spíš naštvala a to hodně. Tolik možností a nápadů a autoři vždycky přivedou zpět stejného záporáka, taková ubohost.
Jediné, co tedy můžu na knize pochválit, tak provázanost jednotlivých sérií, návrat starých známých postav a ucelenost světa. Jinak ani jedna autorčina kniha na mě neudělala takový dojem, abych ji chválila do nebes. Stále zůstává hodně prostoru na zlepšení.
Kladně hodnotím veškeré scény se Zojou, ta griša je prostě geniální a mega vtipná. Suma sumárum neurazí, ale ani nenadchne.
Čte se to skvěle stejně jako autorčiny předchozí knihy, ale tady se krapet liší ten děj. Je o dost horší. Vlastně mě to bavilo trochu na konci, ale jinak mi přijde, že to bylo celé o ničem.
Strašně moc jsem se těšila na Nikolaje, jenže to byl ten hlavní kámen úrazu. Vůbec to nebyl ten Nikolaj, do jakého jsem se zamilovala v Griše. Ztratil svůj důvtip, šarm, charisma. Prostě se mi nelíbil, a to je trochu problém, když je to hlavní postava.
Bohužel se mi nelíbila ani postava Zoji. Pro mě celkem záživné byly linky Niny a Isaaka. Hodně jsem nad tím příběhem přemýšlela, ale pokaždé jsem dospěla k tomu stejnému závěrečnému hodnocení.
Co se týče děje, očekávání bylo větší. Popravdě ze 3/4 se v knize nic nedělo, v podstatě jsem se i trochu nudila. Těšila jsem se na příběh o Nikolajovi, ale potom jsem se přistihla, že mě víc zajímají zápletky s Ninou a pohled do minulosti ze strany Zoji.
Nikolajův charakter je silně charismatický avšak tato charisma úplně chybí v této knize. Jaká škoda. Důvodom byl podle mně fakt, že Nikolaj nedostal v knize dostatek prostoru. Kniha má další tři vyprávěče, kterých příběhy me bohužel nenadchli a přišli mi velice nudné. Po tom co spisovatelka předvedla v Griša trilogii a duologii Šesť vran jsem od ní očekávala mnohem víc...