Jako dítě jsem několikrát viděla filmové zpracování Potopy, film mě natolik zaujal, že jsem si knižní předlohu přečetla už na základní škole. Hlavní postavou je Ondřej Kmicic, který patří k mým nejoblíbenějším literárním postavám. Jako člověk prodělal v knize výrazný vývoj, ze svéhlavého mladíka, který původně stojí na špatné straně, se stal člověk oddaně sloužící vlasti. Kmicic je skvělý válečník, velice odvážný, někdy ale zbrklý. Bezmezně miluje svou Olenku a ona miluje jeho, a to i ve chvíli, kdy si o něm myslí, že je zrádce.
V závěru knihy je zachyceno obléhání Čenstochové, Kmicic (užívající tehdy jméno Babinicz) se zde vyznamená, když zneškodní velké dělo, které Čenstochovou ohrožovalo. Byla jsem překvapena, když jsem po letech zjistila, že tehdy skutečně někdo z obléhaných velké dělo vyhodil do vzduchu. Je vidět, že autor má věci v románu podložené fakty.
Knihu doporučuju všem milovníkům historických románů, milostných příběhů odehrávajících se v minulosti a také milovníkům polské historie. Toto vydání Potopy bylo rozděleno na dvě knihy (v jiných vydáních se vše vlezlo do jedné knihy, ale v nich byl mnohem tenčí papír). schovat popis