Světový bestseller pro mladé i dospělé čtenáře. Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale...
číst celé
Světový bestseller pro mladé i dospělé čtenáře.
Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující.
Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem. Vyšla poprvé v roce 2006, letos její prodej dosáhl 1 000 000 výtisků po celém světě.
Čtenáři oceňují Zusakovo vypravěčské umění, originální volbu vypravěče, poetický jazyk, zejména se však vyzvedává téma knihy. Druhou světovou válku a holokaust se Zusakovi podařilo originálně a působivě zprostředkovat i těm, kteří tu dobu znají už jen z literatury, filmů či z vyprávění. Líčí ji jednak pohledem vševědoucí a všudypřítomné smrti, jednak slovy dítěte, navíc dítěte žijícího v Německu, v poražené zemi. Zaměřuje se ale spíš na všední život v zázemí, do kterého válka jen pomalu a plíživě proniká.
Podle Zusakových vlastních slov ho k napsání knihy inspirovalo vyprávění jeho matky, která prožila válku v Mnichově a zažila bombardování města, a byla i svědkem scény, která získala důležité místo ve Zlodějce knih: městem prošel průvod Židů pochodujících do koncentračního tábora; jakýsi muž prý jednomu z nich podal kousek chleba a dostal za to pár ran důtkami od vojáka z eskorty. Kolem této scény, spojující laskavost a krutost, dvě krajní polohy lidské povahy, pak vyrostl obsáhlý příběh, který dokáže podmanit.
schovat popis
Recenze
I já jsem nejdříve viděla film o Liesel, tento strhující příběh mě velice uchvátil. Knihu jsem si půjčila v knihovně ,chvíli mě trvalo, než jsem se začetla do jiného stylu psaní a nakonec jsem byla z tohoto jedinečného příběhu naprosto unešená. Příběh ,který vypráví sama Smrt ,je příběhem ze života obyčejných a statečných lidí za války z nacistického Německa. Opravdu silný příběh, který stojí za přečtení.
Kromě skvěle vyprávěného děje obsahuje i různorodé postavy, pro radost kradoucí Liesel, kluk s citronovými vlasy Rudy, doufající Max a samozřejmě Hans a Rosa. Ale chci se vyvarovat spoilerům, proto to tady ukončím.
Zlodějku knih si určitě přečtěte a dovolte si cítit, co jen chcete. Tato kniha je zážitek.
:)
Zlodějku knih ode dneška řadím mezi mé srdcovky a nedám na ni dopustit.
Příběh je trochu smutný, dojemný a zároveň velmi pěkný. V knize je vypravěč smrt a to si myslím, že byl velmi dobrý nápad. Líbilo se mi to opravdu hodně.
Knihu bych doporučila přečíst snad všem ať už mladším nebo starším čtenářům, je to emotivní příběh, který opravdu stojí za to si knihu přečíst.
To, že život za druhé světové války vůbec nebyl jednoduchý, asi víme všichni, ale co teprve lidé, kteří chtěly pomoci Židům a všem "proti-německým" skupinám?
Právě o takových lidech vypráví tento příběh. Liesel byla adoptována rodinou, kteří pomáhají Židovi Maxovi a ukrývají jej ve sklepě. Každodenní strach z prozrazení je asi něco, co si ani nedokážeme představit. Proto se Max rozhodne rodinu opustit a přesto, že to Liesel na nějakou dobu zlomí srdce, její vrstevník a soused Rudy, který je do ní zamilovaný.
Krásný příběh s originálním vypravěčem, doporučuji :D
Ten styl vyprávění, pohled, ze kterého Markus Zusak napsal Zlodějku knih, všechny myšlenky, kresby, bylo to něco neskutečného. Já ani neumím popsat, jak moc se mi to líbilo, jak na Liesel, Hanse, Rosu, Maxe a Rudyho budu dlouho vzpomínat, jak si mě všichni - i sama Smrt - získala.
Na konci jsem se neubránila slzám.
Moc se mi líbí odlišný náhled na smrt, mám ráda, když někdo umí změnit zažitý náhled na tyhle věci.
Taky mám ráda, když knížka zanechá dojem, který nějakou dobu přetrvává a to se tady rozhodně povedlo. Mám pocit, jako bych hlavní postavy znala osobně. Opravdu doporučuji.
Nedokážu si představit utrpení hlavně těch dětí, pochybuji, že potom dokázaly žít normálním životem. Tohle jsou věci, které si člověk s sebou nese celý život. Ty následky musely být nepředstavitelné.
SPOILER !!!!
Totálně mě dostala především smrt tatínka s maminkou a Rudyho. Lieselina duše musela být v tu chvíli rozlámaná na milion kousků.
I když jsem to nečekala, tak mě knížka dokázala rozplakat. Zatím se mi to stalo pouze u jedné knížky, takže klobouk dolu. Mohu doporučit.
Bonusové body dávám i za obálku, která mě zaujmula na první pohled.
Rozhodně doporučuji k přečtení.
Kniha má krásný obal, který je velkým lákadlem. :) Ale přece má jen jednu drobnější chybičku. hned na začátku knihy smrt popisuje, že Leisel má temně hnědé oči, a však na obálce má oči světle modré. Já vím, je to detail, ale člověk je z toho trochu smutný, protože si při popisu postavy, toho člověka představuje, a dle obálky pak zjistíte, že je to trošku jinak. Ale za mě opravdu úžasná kniha.
Kniha na mě trčela v obchodě, zaujala mě postava objímající knihu. Viděla jsem se v té bonďaté dívce, pohled na ní jak objímá tu knihu mi vrátil nějaké vzpomínky na mé dětství. Když jsem se podívala na název knihy už mi bylo jasné že kniha bude moje. Anotace knihy mě položila myšlenkově na kolena. I přesto jak nemusím číst knihy o druhé světové válce tak zrovna tato publikace je v mé knihovně a nelituji.
Kniha má velkou hloubku, nese sebou poselství. U čtení samotné anotace se mi ježily chlupy na těle. Projížděli mnou pocity i emoce sem a tam. Vnímala jsem mráz snad v každé buňce svého těla.
Čtení této knihy bylo jako symfonie, emoce mnou projížděli tam i zpět zas a znova. Kniha mě vtáhla do svého děje jak kdybych to prožívala spolu se smrtí, která vše pozoruje i vypraví. Jak kdybych patřila sama do té knihy, do toho místa, do děje.
Je to velmi netradičně psané, smyslné a poutavé čtení.
Po přečtení jsem na knížku ještě dlouho myslela a každému ji můžu jen doporučit.
Příběh vás opravdu dojme, je dost smutný, ale krásný.
Celou smutnou atmosféru způsobuje doba, do které je příběh zasazen - druhá světová válka. Liesel a Max si mě naprosto získali..
Měla jsem trochu smíšené pocity z toho, že vypravěčem je sama smrt, ale je pravda, že to dodává celé knize ještě více na originalitě.
Smutná příběh, ale rozhodně za to stojí!
Miluji historické romány, a celkově téma 2 světové války, samotný příběh je úchvatný ale nejvíce se mi líbilo že cestu Liesel vypraví smrt.
I smrt má srdce
Liesel odjiždi do Německa za svou pěstounkou rodinu i se svým bráškou, ale on bohužel cestu nezvládne a je sama ale jejím přítelem se sváta kluk jménem Rudy a její nový táta .
Knížka má své kouzlo, ohromí vás jak příběh Liesel tak i slova která autor použil .
Zlodějka knih je proste příběh který by si měl přečíst všichni .
Právě Liesel je hlavní hrdinkou knihy. Její životní osud je vážně krutý - je dcerou komunisty, před očima jí umírá mladší bratr, matka ji opouští a nechává ji v cizím nepřátelském světě… A čeká ji ještě spousta trápení.
Trochu mi vadilo, že autor prozrazoval dopředu, co se stane. Slzám jsem se ale stejně neubránila, to ani nešlo. Těším se na film.
Obdivuji fantazii i literární talent Markuse Zusaka. Jeho hra se slovy a harmonie vět je úžasná. Přitom je příběh snadno uvěřitelný a neuvěřitelně čtivý.
V tak kruté a nelidské době o to víc hřály okamžiky štěstí a lidskosti.
Pro mě jeden z nejsilnějších příběhů.
Liesel má dobré srdce a z knih, které čte a krade, čerpá sílu. Sílu, která jí pomůže čelit útrapám války a pomáhat svým blízkým.
Psané slovo je velmi mocná věc.
Liesel si získala mé srdce, a to je, myslím, to nejdůležitější.
Postavy jsou jednoduše skvělé. Promyšlené, propracované a sympatické. Když se projevovala Lieselina matka, i slzička ukápla.
Téma války je tady kulisou, ale i táhne děj. Hlavní je ale přátelství. Rodina. A láska.
Rozhodně doporučuji a zároveň nepochybuji o tom, že se kniha stane klasikou.