Ptolemaiovská dynastie vládla Egyptu bezmála tři sta let. Strhující epická rekonstrukce řecké nadvlády v zemi od příchodu vítězného Alexandra Velikého až po pád Kleopatry zobrazuje ptolemaiovskou dynastii v celé její slávě a velikosti a skvěle vystihuje i její nešťastný konec, k němuž neodvratně míří svými incesty, vraždami, matkovraždami a otcovraždami... stále rostoucími potoky své vlastní krve. Ve druhém díle Ptolemaiovského kvartetu nás vypravěčka tohoto příběhu, bohyně Sešet, zavede na dvůr Ptolemaia Filadelfa, jeho syna Ptolemaia Euergeta a vnuka Ptolemaia Filopatóra. Ptolemaios Filadelfos se nejprve oženil s Arsinoé Alfou, kterou prý velmi miloval. Jenomže na scéně se objevila Arsinoé Beta, které se zachtělo stát se egyptskou královnou. Lstí a intrikami přiměla bratra, aby uvěřil jejím lžím a svou milující a milovanou manželku zapudil a podle egyptských zvyků se oženil s ní, svou vlastní sestrou. Arsinoé Beta zavedla v rodině incest jako princip - stejně jako brutální odstraňování nepohodlných příbuzných v roli politické konkurence. Byla ovšem i skvělou vojevůdkyní - pod jejím vedením Egypt vedl mnoho vítězných válek a získal cenná území. Ptolemaios Euergetés byl faraon zrozený z incestu a dosazený na trůn díky vraždám nepohodlných nevlastních sourozenců. Pomstil vraždu své vlastní sestry, provdané proti její vůli z polických důvodů ... a sám se později oženil s Bereniké Betou, která zavraždila nevěrného manžela. Ptolemaios Filopatér - faraon oddávající se kultu bohyně Kybelé špatně zacházel se svou sestrou-manželkou, dávaje přednost milostným hrátkám se svým zpustlým oblíbencem. Ten mu oplatil zradou - vladařskou moc si nechal vklouznout do svých rukou... Na scéně se ale objevuje další Ptolemaios... v pořadí už pátý. Je mu teprve šest let a jednou, v budoucnosti, se ožení s Kleopatrou, toho jména první egyptskou královnou.