Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta“společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň.Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracíchna jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vracído Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století. Kromě bolestných otázek viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky netradičního vztahu matky a dcery, který je deformován nejen omezeným prostředím, v němž se jako české Němky vystrnaděné na okraj společnosti směly pohybovat, ale také vzájemným nepochopením dvou generací, obtížnou komunikací a nemožností zprostředkovat osobní zkušenost. Nezaměnitelnou atmosféru příběhu dodává genius loci živelně se rozvíjejícího Brna.
schovat popis- Nakladatel: Host
- Kód:
- Rok vydání: 2009
- Jazyk: Čeština
- Druh: Kniha
- Vazba: Pevná s přebalem matná
- Počet stran: 410
- Šířka balení: 14 cm
- Výška balení: 20.5 cm
- Hloubka balení: 3.2 cm
- Váha balení: 496 g
Recenze
Příběh mě nutil k zamyšlení nad tím, co je a není správné z hlediska lidského, morálního. Co je více, než jen přežít a přežívat, jestli je dobře zapomenout nebo si historii, potažmo svůj život, se všemi hrůzami připomínat. A jak je někdy těžké dojít ke smíření a odpuštění.
Má první kniha od Kateřiny Tučkové... Jsem velice rád, že jsem po této knize sáhl... Přiznávám, že to pro mě bylo docela těžké čtení... Nicméně, nelituji... Vůbec... Domnívám se, že by si knihu měl přečíst každý... Je to takový pohled na dění po válce z německé strany... Hlavní hrdinkou knihy je mladá žena Gerta Schnirch, která je maminkou několikaměsíční dcerky Barbory... Gerta Schnirch je potomkem české ženy a německého otce... Gerta je po válce odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň... Vyčerpávající pochod pro ni skončí v Pohořelicích...
...Úmrtní kniha... Zvláštní kniha úmrtí obsahovala karty zemřelých... Když jimi listoval, zjistil, že se neliší ani jediná... Dysenterie... Dysenterie a marasmus senilis, tedy stařecká sešlost... Dysenterie a marasmus senilis... Desetkrát, dvacetkrát, ve čtyřech stovkách... Stejné úmrtní karty... I u žen narozených ve dvacátých letech... I u dětí... Dysenterie a marasmus senilis...
... jen v okolí Brna bylo plno zmrzačených mrtvol lidí, kteří byli z většiny usmýkáni, ubiti, utýráni nebo zastřeleni ranou do týla... mimo to v Pohořelicích zahynuly tisíce... podle velmi skromných odhadů zahynulo při pochodu téměř deset tisíc lidí...
Smutná četba... I přesto doporučuji...
Doporučuji i divadelní hru, která dokonale zobrazuje příběh.
Toto je opravdu silná kniha o jedné části naší poválečné historie, o které se moc nemluví. Takováto témata mám ráda, bohužel mi však kniha nesedla tak, abych byla nadšená. I tak to ale bylo zajímavé čtení.
V první části knihy, kdy se ocitáme ve druhé světové válce, mě kniha neskutečně bavila, bylo to „akční“, text byl plný informací, pocitů, příběhů. Při některých situacích mi běhal mráz po zádech. Pak jsme se dostali do druhé části, kterou Gerta strávila na nucených pracích. Tato část mi přišla až rozvleklá, pomalá, hodně věcí se zde opakovalo a probíralo stále do kolečka. Poslední třetina, odehrávající se v komunistickém Československu až po současnost, mi přišla moc uspěchaná. Takže mé pocity při čtení byly jak na houpačce.
Ale jako celek to byla fajn knížka se zajímavých tématem a rozhodně musím vyzdvihnout jazyk, jakým autorka píše, to jsem si při čtení užívala moc.
Nejen díky sugestivnímu hlasu Vilmy Cibulkové, mírné a poddajné povaze Gerty (ve které postupně umírá lidství píše Aya81 výstižně), ale i mnoha vrstvám různých vypravěčů, se přede mnou otevřela naše minulost, kterou jsem každou chvíli toužila odhodit. Neslyšet, nevidět.
Autorce se povedlo navodit atmosféru zmaru a beznaděje. Autentické prožívání války, odsunu, bídy hmotné i duchovní a zejména následný jakoby plynulý přechod z hnědé do rudé!! Srpen 68 v podání Gerty mi trochu vysvětlil poddajnost poválečného národa.
Jak píše Malýmedvěd, je to kniha, která nastoluje mnoho otázek!!
Vyplatí se četbu či poslech vydržet. Otevře se před vámi trochu jiný úhel pohledu na naši současnou politickou reprezentaci. Diskuze nad knihou mohly zabránit vhození volebního lístku poté, co dostanu na ulici koblihu se slovy Ano, bude líp.
Nebude. Rozhodování pro pravdu, čest, mravnost a odvahu k ní bude stále nepohodlné. Násilí, lenost skutečnou pravdu hledat a manipulace s ní bude vždy v přesile. Příběh dnešního Velkého pátku o tom mnohé napovídá :))