Miluji starověký Egypt, ráda čtu jak beletrii, tak naučné knihy. Jsem ale na knihy s tímto tématem náročná. Taková kniha se musí držet skutečnosti pokud možno co nejvíce a musí být opravdu dobrá, abych si ji přečetla. Což Faraonův následník splnil.
Kniha mě pohltila na samém začátku, kde se dovídáme, že existuje žlutá nemoc, přezdívaná také žluté podsvinče. Nic na ní nezabírá a zabíjí každého, kdo jí přijde do cesty.
Na pár chvil mě trošku zarazilo, mírné poučování o věcech dané doby, přeci jen je to román. Nakonec jsem si ale řekla, že to není špatný nápad, protože né každý ví, jaká tehdy byla pravidla a co mělo jaký význam. Bylo to jen pár momentů v knize, takže nic, přes co by se nedalo jít. Upozornila jsem na to kvůli tomu, že je to hned na začátku knihy, takže by vás to nemělo odradit, jelikož kniha má krásný děj, který stojí za přečtení.
Faraonův následník se čte strašně lehce, takže nic náročného. Autor se dokonce nebojí sprostých slov, takže na pár jich tam narazíte a nejen na ty, ale i trošku zvrácenější vztahy, to je ale dáno dobou. Například pokud chtěl otec s dcerou zplodit dítě, tak se nad tím nepodivovali, spíš řešily, co s manželem dcery.**br**Knize nechybí samozřejmě také napětí a pořádné zvraty, kterých tam je požehnaně. Nejednou jsem vydýchávala to, že se nějaká situace vyvinula tak, jak jsem absolutně nečekala.
Celá kniha se neodehrává jen v jedné časové linii, ale dvou. v té první je náš starý Ahu, který se snaží zajistit dobro Egypta a v té druhé mladičký Ahu, který ještě není faraonem a prožívá svojí první velkou lásku.
V jednu chvíli byl Ahu můj oblíbenec, protože to byl dobrý věrný faraon, který by pro svoji zemi a lid udělal první poslední. Po té jsem se ale začala přiklánět k Meritamm, protože to byla prostá otrokyně, do které se zamiloval. Jenže pak nastal moment, po kterém bych jí nejradši uškrtila.
Takže za mě je to skvělá kniha a rozhodně se porozhlédnu i po jiných autorových knihách. schovat popis