Historický román o druhé světové válce. Nejde v něm ale o velké bitvy, tanky, pancéřové vozy, letadla atd., ale o malé bitvy, které se odehrávají v ghettu, v centru pro převýchovu dětí, aby byly schopny adopce do německých rodin, částečně v lágru, ale především v duších lidí, kteří prožívají válečné hrůzy. V knize se setkáváme s dívkou Matildou, která je násilně od rodiny odvezena právě do centra převýchovy, s Elsi, která žije s rodinou v Lódži v ghettu, kde se seznamuje s nacistickým lékařem Willemem, ve kterém ale objeví lidskou duši, člověka, který zachrání jí před deportací, později zachrání Matildu, když pracuje jako velitel a lékař centra. Willem má vlivného otce, taky lékaře, ale tvrdého nacistu, který provádí „výzkum“ na Židech v Osvětimi. Bere si Willema k sobě, aby se mohl na pokusech podílet s ním, aby se, podle otcových slov, zdokonalil v gynekologických výzkumech. Ale Willem brzy uteče, nemá na to ten správný fašistický názor a odchází nejdříve zpět do ghetta, později, po smrti své ženy Leny, do centra, kde se snaží a skutečně zachraňuje životy neárijských dětí, které by jinak skončily v plynových pecích. Elsi prohlásil za svou manželku a Matildu adoptoval jako svou dceru. Willem za cenu vlastního života zachránil spoustu dětí z centra, spolupracoval s odbojem. V této činnosti po jeho smrti pokračuje Elsi s Matildou. Willem vždycky dělal, co musel, Elsi se snaží dělat ještě mnohem víc. Elsi, Matilda a Willem jsou vlastně tři polámaní, zlomení andělé. Duše, které utrpěly válečné zranění. V knize se setká čtenář i s postavami ne zrovna kladnými např. v lodžském ghettu z dívky Lilli, která se staví na stranu Elsi a její matky, se vyklube zrádkyně, udavačka, která donáší Němcům za kousek chleba navíc, spí s gestapáky, aby se měla co nejlépe.
Závěrečná část knihy se odehrává v poválečných letech. Autorka popisuje těžkou práci mezinárodní agentury, která hledá pohřešované děti. Gilda hledá Matildu, má prozkoumané všechny podklady, ví všechno o Willemovi, Elsi, o otci Willema. Ale ví opravdu všechno? Pouto Elsi a Matildy je velmi silné. Přesto Elsi odveze Matildu k její původní rodině do Rumunska. Syn Elsi a Willema, Nathaniel, se konečně dozvídá všechno o minulosti své matky, začne chápat její noční můry, které se opožděně objevují po smrti jejího australského manžela, kterého Nathaniel měl velmi rád. Elsi nejenže zastřelila nového velitele centra, nejenže pomohla s Matildou k útěku sirotkům, ale po válce se věnovala jako opatrovnice několika dětem, účastnila se různých charitativních projektů. Po její smrti dostává Nathaniel dopis od Matildy, která informuje Elsi, o které neví, že má po smrti, že ji marně hledala spolu se svým manželem Josefem, oba pracují jako lékaři v Americe.
Závěr knihy je velmi emoční, působí silně na city čtenáře.
Recenze
Závěrečná část knihy se odehrává v poválečných letech. Autorka popisuje těžkou práci mezinárodní agentury, která hledá pohřešované děti. Gilda hledá Matildu, má prozkoumané všechny podklady, ví všechno o Willemovi, Elsi, o otci Willema. Ale ví opravdu všechno? Pouto Elsi a Matildy je velmi silné. Přesto Elsi odveze Matildu k její původní rodině do Rumunska. Syn Elsi a Willema, Nathaniel, se konečně dozvídá všechno o minulosti své matky, začne chápat její noční můry, které se opožděně objevují po smrti jejího australského manžela, kterého Nathaniel měl velmi rád. Elsi nejenže zastřelila nového velitele centra, nejenže pomohla s Matildou k útěku sirotkům, ale po válce se věnovala jako opatrovnice několika dětem, účastnila se různých charitativních projektů. Po její smrti dostává Nathaniel dopis od Matildy, která informuje Elsi, o které neví, že má po smrti, že ji marně hledala spolu se svým manželem Josefem, oba pracují jako lékaři v Americe.
Závěr knihy je velmi emoční, působí silně na city čtenáře.
Příběh mě doslova emočně vyčerpal a po přečtení této knihy jsem opravdu dlouho četla jen pohádky a musela koukat na romantické filmy. Pokud je tento příběh psaný ze života fuj. I když to co se děje v dnešní společnosti není žádný med, rozhodně bych nechtěla zažít popisováné období a nelítostnou krutost lidí. V knize jsem byla šťastná že je tam aspoň jedna hlavní postava ve které zůstalo svědomí, pocity, emoce i lidskost.
Kniha je napínavá, dost emotivní, z knihy mi i dost tekli slzy proudem, ne jednou jsem tvrdila že kniha proletí krbem a podobně.
První polovina knihy se velmi dobře četla, nemohla jsem se odtrhnout, druhá polovina mi připadala přeci jen už moc naivní a konec byl takový, jaký se dal předpokládat.
Po této knize jsem se dívala opravdu dlouho, od autorky jsem četla i její další knihu Stezku v troskách, která nebyla špatná, tak jsem si nakonec koupila i tuto. Ale bohužel, nadšení se nekoná.
Knížka je sice velice čtivá, máte ji za chvilku přečtenou, ale absolutně mě to nepohltilo a při čtení mně myšlenky utíkaly pryč. Oproti jiným románům s touto tématikou, které čtu ráda, mě to neoslovilo. Postavy mi byly nesympatické, tak jsem se s nimi nemohla sžít a jejich příběhy mě tak nechávaly chladnou, i přesto, že tu bylo spoustu emočně silných momentů.
Celá kniha na mě působila nereálně, navzdory všem hrůzám to bylo přeslazené a překombinované. Celý děj byl značně předvídatelný a doufala jsem, že to autorka do tohoto konce nepovede, ale bohužel ano.
Je možné, že tato kniha sedne těm, kdo nemá knihy s touto tématikou načtené, ale za mě bohužel nemůžu doporučit.
Strach, bezmoc, utrpení a bolest knize nejsou opravdu cizí.
Kniha působí sice málo uvěřitelně, ale i přesto Vás tento silný příběh dokáže zlomit a dokáže Vás chytit a nepustit.