Jota touhle knihou opět potvrdila své zasloužené místo nakladatelství s nejzajímavějšími obálkami na našem trhu. Bez přebalu za to ve velmi pevném, jemně pískovaném provedení, které lahodí jak oku tak i kůži na konečcích prstů. A Bridget Collinsová vzbudila mou zvědavost, co se její spisovatelské budoucnosti týče. Nechala se totiž unést a vytvořila velmi zajímavý svět (v několika případech přímo fascinující – tolik zvrácených možností jak tuhle schopnost zneužívat a téměř všechny tam byly, prostě hodně mrazivé), který však posloužil jako pestrobarevná kulisa jen pouze černobílému příběhu. Nemám nic proti romancím tohohle typu, dokonce bylo i období, kdy jsem je cíleně vyhledávala, ale tady mi maličko přišlo, že na tak obyčejný příběh bylo vyplýtváno až příliš nápadů, které by sami o sobě vydaly na velmi povedenou knihu. (podobně si počínal i Mieville v Nádraží Perdido, ale ten to nakonec dokázal kočírovat mnohem líp) Pro mě maličko zklamání, ale opravdu jen pro zvolený příběh, ten svět mě bavil až moc. Doporučuji především těm, které bavil Kouř od Vylety, hodně podobné prostředí (i když slabší příběh), které stojí za vaši pozornost. schovat popis