Dvacáté století, od konfliktů, jež zvěstovaly příchod 1. světové války, po dozvuky války studené, je jednoznačně nejkrvavějším stoletím dějin člověka. Jak vysvětlit ten ohromný rozsah a intenzitu násilí v době, kdy na tom byla většina lidí díky vědeckým a ekonomickým pokrokům lépe než kdykoli předtím? Proč se pokrok zvrhl v genocidu? Ferguson hledá řešení paradoxu věku nenávisti, pátrá po vysvětlení, co se to s naší dobou vlastně stalo. Byla to epocha zmítaná ekonomickými zvraty, multikulturní společenství se rozpadala pod náporem konjunktur a krachů. Byl to také věk otrávený představou o nesmiřitelných rasových rozdílech. Především to však bylo období zápasu rozkládajících se starých impérií s kořistnickými mladými říšemi. Kdo ve válce světa zvítězil? Většinou máme za to, že to byl západ. Někteří dokonce mluví o americkém století. Ale podle Fergusona byl největším převratem dvacátého století pád západní nadvlády pod tíhou Asie, který se započal japonským triumfem nad Ruskem v roce 1904 a vyvrcholil čínským hospodářským obrozením po roce 1978. Fergusonova Válka světa, jež čerpá z průkopnického spojení dějin, ekonomiky a evoluční teorie, je revolučním přehodnocením moderního věku.