80. léta – Falklandy – Britové versus Argentinci. Vzpomínky na Falklandský konflikt očima britského parašutisty a jeho spolubojovníků. Pocit prázdnoty, zbytečnosti, bolu, sebeironie, humor, někdy až trapný, morální dilemata, strach, odvaha, šílenství, lidskost. Úvahy o smyslu války, lépe řečeno nesmyslnosti, ztráty na obou stranách, bolest pozůstalých – to vše najdete v této mistrovsky napsané knize britského účastníka bojů o ostrovy Falklandy.
Velmi působivá je například pasáž, kdy autor drží fotografie ženy argentinského vojáka a jejich dítěte a fotografie manželky britského desátníka s dítětem. Zjištění, že obě fotky jsou prakticky stejné, nenechá nikoho na pochybách, co autor cítí a co chce tímto vyjádřit.
Velice zajímavá je kompozice díla. Prolíná se život současný, minulý i budoucí; propojení je vedeno mistrovsky, má vždy logiku a návaznost. Méně logické, jak uvádí autor, je pojetí logiky světa, kdy deset let po válce o ní píše, má spoustu odpovědí typu „nevím“. Neví, proč proti sobě mladí lidé stříleli a zabíjeli se. A jak v jedné kapitole říká, jediné, co ví, že nikdy nebude chtít syna, který by musel jít do války. schovat popis