Jelikož se mi včera sekl počítač a já jsem na něm měla rozepsaný komentář k téhle knížce, tak nevím, jestli bude stejný jako včera, protože včera jsem to čerstvě dočetla. No, takže, tuhle knížku mi trvalo přečíst trochu déle než bych ji normálně přečetla, ale není to tím, že by mě nebavila, ale protože si nechci prázdniny užívat jenom s knížkou v ruce. Knížka mě moc bavila. Moc jsem si ji užila - možná i víc díky tomu, že jsem ji nepřečtla hned za dva dny. Dixie mi byla sympatická. I když je mladší než jsem já, tak jsem si ji dokázala oblíbit. Sice mi trochu vadilo, že zrovna ona byla oblíbencem její mámy, ale tak už to u knížek od Jacqueline Wilsonové bývá, že hlavní postava někdy bývá něčím vyjímečná. Ze začátku (než jsem se do téhle knížky pustila) jsem si myslela, že to bude něco na způsob Ilustrované mámy. No, asi to s tím mělo něco společného, ale bylo to jinak zpracované - to je další jedinečná věc, co mám na Jacqueline Wilsonové ráda. Máma Dixie mě skoro pořád štvala. V některých částích jsem ji možná trošku chápala, ale jinak jsem si o ní myslela, že je blázen, a že zešílela. Protože to, co dělala nebylo normální. Po Dixie jsem z diamantových holek měla nejradši Jude. Protože se chovala aspoň trochu zodpovědně. Rochelle mě štvala skoro stejně jako jejich máma, ale trochu jsem ji chápala. Protože žít v takovém shonu není moc jednoduché, ale její sestry to taky zvládaly. K Marianne nemám nějaký názor. No a Bruce mi někdy připadal trošičku vlezlý, ale jinak mi byl sympatický. Ale - zase měl nejradši Dixie. No, a chudák Mary. Jak jsem o ní četla, tak jsem měla sto chutí, aby to Dixie někomu řekla, ale s tím jsem nic udělat nemohla. A konec sice nijak nevyřešil situaci diamantových holek, ale aspoň, že to s Mary dopadlo dobře a že si máma od Dixie, Sundance, Rochelle, Jude a Marianne uvědomila, že už si na nic nemusí hrát.
Recenze
byla uzasná.vrele doporucuji.toto je moje nej autorka jacqueline wilson.mam ale jen od ni doma tuto a jeste katy protoze jsem tuto autorku objevila nedávno a zjistila jsem ze pise příbehy spis pro mensí deti.ale tato kniha me hlavne zaujala vsemi dobre vypracovanymi postavami vsecho se u tohohle stylu psaní da lehce predstavit.
Samotný příběh není podle mě nijak nápaditý, ale důležité podle mého je, že je psaný velmi citlive, s prožitkem jednotlivých postav. Diamantové holky čekají na prvního diamantového kluka...a dojde jim, že musí dát síly dohromady, aby se maminka mohla vrátit a být opravdu spokojená. Prima oddechové čtení.
No, trošku mě mrzí, že už nejsem ta malá naivní holka, která vyhledávala tyhle příběhy.
Diamantové holky jsou 4 sestry, každá jiná a každá má svůj svět. Ale máma je v porodnici a přiveze prvního diamantového kluka. Stmelí se sestry aby ho přivítaly?
První knížka kterou jsem od této autorky četla byly Vzdušné zámky.. Ty mě nebavily a ani jejich další díly.. Ale po přečtení dalších knih jsem si tuto autorku zamilovala!
Dixie a její šílenou rodinku si určitě oblíbíte :) Knížka má velice poutavý,zábavný a zajímavý děj.. Určitě vvšem doporučuju!!