Sérii Seven Realms jsem začala číst až po dokončení navazující série, takže je docela zvláštní číst o mladičkých postavách, které jsem zažila až „v dospělosti“. Sice jsem věděla, jak mnohé postavy v „budoucnu“ skončí, ale to nic nemění na tom, že je vždy zajímavé přečíst si, jak to všechno začalo. Díky tomu si vypěstovávám silnější vztah k postavám, které se v „Sedmíříší v troskách“ vyskytovaly jen minimálně a dopadly často neslavně (a tehdy ve mně jejich skon nezanechal příliš silné dojmy). Jedná se tu tedy především o zevrubný příběh princezny Raisy a Hansona, jejichž cesta k dobrému konci je více než spletitá. Vracet se k předešlé sérii má i to úskalí, že literární styl autorky není takový, na který jste byli zvyklí – a je to jakýsi krok zpět. Přijde mi, že se v knížkách zas tolik neděje, fantasy je tu poskrovnu a místo toho se dočkáte středověké variace na střední školu (a to doslova, jelikož se druhý díl odehrává právě na akademické půdě) plnou puberťáckého randění a dovádění. Přeci jen ale jde o pokrok, vzhledem k tomu, že vyvrcholení prvního dílu byl královský ples a útěk princezny z náruče nechtěného nápadníka. Docela jsem si tedy užívala změnu prostředí a zaměření se na Hanovo učení se čarodějem. A ačkoliv jsem se pořádného válečného střetu opět nedočkala, novopečený král Montaigne s poskokem Karnem však o sobě neopomenou ke konci dát vědět. schovat popis