Ačkoliv příběh začíná hodně pozvolna, kdy se téměř nic neděje, po chvíli zjistíte, že Taran Matharu sází na osvědčené metody a prostředí, které zajistilo nejedné knížce slávu. Příběh odehrávající se v prostorách školy je hodně využívaný už od dob Harryho Pottera. To samé platí i o hlavním hrdinovi, který je sirotek, jenž objevil své skryté nadání… Otázkou však zůstává, zda to byla dobrá volba, či už začínající klišé. Mně osobně to zase tolik nevadilo, i když už začínám mít pocit, že knih sázejících na jistotu, je v současné době víc než dost.
Ovšem od ostatních se Učedník odlišuje zejména svým pojetím ras, kterých se v příběhu nevyskytuje málo. Vykreslení trpaslíků v autorově podání mě upřímně překvapilo, přeci jenom jsem zvyklá na sebevědomé postavičky, které nikomu nic nedarují a tohle byla opravdu změna. To samé se týkalo i elfů, které znám jako hrdá stvoření, která s sebou nenechají jen tak zametat, ale v Učedníkovi tomu bylo opět jinak.
Ale od ras teď odstoupíme a podíváme se, na co se ještě v příběhu můžete těšit. Pokud jste milovníci intrik a různých podrazů, bude zde vaše potřeba uspokojena, protože na Fletcherovi si nejedna postava chladí žáhu a snaží se z něho dostat co nejvíce. Je rozhodně zajímavé sledovat, jak se s tím mladý mág snaží vypořádat.
Bohužel jsem ale na příběhu našla i několik věcí, které snižovaly můj celkový dojem z knihy. Například bylo hodně znát, že se autor inspiroval v několika jiných literárních dílech, jako třeba už ve zmíněném Harry Potterovi, Pánu prstenů a dokonce mi chvilkami démoni připomínali Pokémony. Za normálních okolností by mi to moc nevadilo, ale v této knize jsem si těch podobností všímala až příliš často.
Dále bych chtěla zmínit rozhovory mezi hlavními postavami, které mi vadily asi nejvíce, jelikož působily moc nuceně. Prostě jsem nevěřila tomu, že by se spolu takhle bavily. Chápala bych to u knihy pro děti, jak taky Učedník dlouhou dobu působil, dokud nedošlo na souboje, ale tady mi to moc nesedělo.
Nakonec bych chtěla říct, že mi trvalo dost dlouho, než jsem se do příběhu začetla a upřímně mě začal bavit až na posledních asi osmdesáti stránkách, kdy se všechno pořádně rozjelo. Bohužel ale přišel konec až příliš brzy (samozřejmě v tom nejlepším), takže nezbývá nic jiného, než čekat na vydání dalšího dílu.
Mladý chlapec, který se náhodou dostane k vzácnému démonovi, který mu umožní studovat na akademii. Jasně, to zní jako klasika ale tady se dostáváme k zcela novému, velmi zajímavému způsobu provozování magie. K tomu přidejme politické pletichaření kvůli penězům a vznešenému původu, v říši, která válčí proti barbarským orkům a ze všeho nejvíce potřebuje nové zbraně a nové invokátory (čaroděje), kteří by podpořili jejich řady.
Za mě top kniha s dobrým náběhem k pokračování.
Jo, je tam lovec s lukem, škola mágů, elfové a trpaslíci, přesto je tahle kniha originál. Stále se tam něco děje, je tam hodně akce a je to opravdu propracované, takže když jsem četla, dokázala jsem si ten svět a děj dokonale představit. Díky tomu mi ten děj také rychle odsýpal. Konec mě trošičku naštval, hůř to skončit snad ani nemohlo, naštěstí mám ale po ruce druhý díl a můžu hned prožívat další část Fletcherova dobrodružství.
Jsem moc ráda,že tuhle knihu nekazí nějaký románek mezi postavami, díky tomu je ta kniha mnohem lepší než jiné. V některým to je dobré, některým by to ublížilo.
A perlička na závěr je, že na konci knihy najdete Démonologii, kde jsem popsáni různé druhy démonů, to se mi hodně líbilo.
Takže za mě rozhodně doporučuji a jestli jste trošku jako já, pořiďte si i druhý díl, protože ten konec je prostě takový, že by jste se čekáním utrápily. Vím o čem mluvím.
Ovšem od ostatních se Učedník odlišuje zejména svým pojetím ras, kterých se v příběhu nevyskytuje málo. Vykreslení trpaslíků v autorově podání mě upřímně překvapilo, přeci jenom jsem zvyklá na sebevědomé postavičky, které nikomu nic nedarují a tohle byla opravdu změna. To samé se týkalo i elfů, které znám jako hrdá stvoření, která s sebou nenechají jen tak zametat, ale v Učedníkovi tomu bylo opět jinak.
Ale od ras teď odstoupíme a podíváme se, na co se ještě v příběhu můžete těšit. Pokud jste milovníci intrik a různých podrazů, bude zde vaše potřeba uspokojena, protože na Fletcherovi si nejedna postava chladí žáhu a snaží se z něho dostat co nejvíce. Je rozhodně zajímavé sledovat, jak se s tím mladý mág snaží vypořádat.
Bohužel jsem ale na příběhu našla i několik věcí, které snižovaly můj celkový dojem z knihy. Například bylo hodně znát, že se autor inspiroval v několika jiných literárních dílech, jako třeba už ve zmíněném Harry Potterovi, Pánu prstenů a dokonce mi chvilkami démoni připomínali Pokémony. Za normálních okolností by mi to moc nevadilo, ale v této knize jsem si těch podobností všímala až příliš často.
Dále bych chtěla zmínit rozhovory mezi hlavními postavami, které mi vadily asi nejvíce, jelikož působily moc nuceně. Prostě jsem nevěřila tomu, že by se spolu takhle bavily. Chápala bych to u knihy pro děti, jak taky Učedník dlouhou dobu působil, dokud nedošlo na souboje, ale tady mi to moc nesedělo.
Nakonec bych chtěla říct, že mi trvalo dost dlouho, než jsem se do příběhu začetla a upřímně mě začal bavit až na posledních asi osmdesáti stránkách, kdy se všechno pořádně rozjelo. Bohužel ale přišel konec až příliš brzy (samozřejmě v tom nejlepším), takže nezbývá nic jiného, než čekat na vydání dalšího dílu.
Knihu jsem si půjčila v knihovně a začala číst. Nalákalo mě na ni hlavně to, že v ní jde o démony a má zajímavou obálku.
Příběh vypráví o mladém Fletcherovi, který přivolá démona a je proto na útěku. Potká Arthura a nastoupí do školy kde se učí o těchto tvorech, aby mohl jít bojovat proti orkům na frontu.
Podle mě je to nádherně napsaná kniha a stojí za to si ji přečíst. Já jsem po jejím dočtení nutně potřebovala druhý díl! Autorovi se moc povedla.
Musím říct že sem byla o hledně této knížky velmi dá se říct skeptická.
Bála jsem se že příběh mě nebude bavit, a že se nebudu moci do knihy začíst, ale naštěstí vše se ukázalo v jiném světle, knížka vyvrátila moje první dojmy.
Naopak mě knížka velmi sedla stylem jakým je psána , i celková zápletka mě ohromila.
Hlavní hrdina Fletcher je kovářský učeň ve své vesnici je vyvrhel ale vše se jednou změny tudíž získá moc přivolat démony, vy se do jeho situace vcitite a vše budete prožívat s ním .
Příběh je plný opohrženi, zrady i kamarádství.
Autor velmi talentovaný na utínání konce :D málem jsem se zbláznil, když jsem zjistil, že na pokračování se teprve pracuje... (knihu jsem četl pár let zpátky)
Pak dochází k velkému zvratu, což se dalo čekat. Trochu mi to připomínalo Eragona, když našel Safiřino vejce v horách a pak musel prchnout. Docela velká podobnost, Fletcher provede kouzlo (nedoufal, že se povede) a pak se to zvrtlo a musel utéct. Navíc se v knize hodně mluví o démonech a každý, kdo ovládá magii obvykle nějakého má. To mi zase lehce připomínalo Jeho temné esence. No a nakonec akademie, kde se učí magii a zacházení s démony, byla trochu jako svět Harryho Pottera. Musím říct, že pro mě to byl takový mix mých oblíbených sérií. Plus nový originální příběh. Takže pohlazení mé dušičky milující fantasy :-)
Už po prvních stránkách si mě kniha získala. Byla poutavě napsaná, pár prvků napětí, i když můžu říct, že ne zrovna ve velkém množství. Akce mohlo být trošku víc. Hlavní hrdina byl sympatickým průvodcem. Autor rozhodně čtenáře příliš nezatěžoval zdlouhavými a napínavými momenty. Nebylo jich mnoho. Takže to je prvek, na kterém by se mohlo trošku zapracovat.
Příběh jako takový má dobrý spád, vše krásně navazuje a probíhá plynule. Jen občas mi to přišlo protahované. Hlavně co se týkalo samotné výuky na akademii. Spisovatel se mohl věnovat i trošku jiným věcem, prohlížení akademie, nějaká ta tajná místa a tak dále.
Celou knihu mi vrtalo hlavou, kam se podělo vyřešení problémů hned ze začátku, protože Fletcher přešel od velkého průšvihu k úplně jinému 'světu'. A jak se ukázalo v závěru, to si zrovna autor nechal do dalšího pokračování. Dobrý tah, jak nalákat k přečtení dalšího dílu :-P
Když to vezmu kolem a kolem, líbilo se mi zpracování, vlastní příběh (i když tam hádám, že byly inspirací i jiné známější příběhy), soudržnost vyprávění, sympatické postavy, nějaká ta akce, trošičku napětí, ale především příslib dalšího skvělého pokračování. Kniha mě překvapila, nebyla jsem si úplně jistá co očekávat. Ale spokojenost je určitě na místě. Nebylo to vůbec špatné na to, že je to autorův první počin. Určitě je ještě co zlepšit, ale za mě rozhodně čtyři hvězdičky...
Tak jsem si myslel, že to bude nějaké tuctově okopírované fantasy. Myslel jsem si to opravdu jenom chvilku. Postupně se děj knihy vyvinul velmi zajímavě. Velmi se mi líbilo, že Fletcher se snažil navázat přátelství mezi trpaslíky a elfy, a neuznával jejich rasovou diskriminaci jako ostatní. Tato kniha není složitá na čtení, je taková odpočinková po dlouhém dni ve škole. Jedna dějová linka, ale zajímavá a dobrodružná.Doporučoval bych všem milovníkům fantasy.
Učedník
Zajímavá, dobrodružná kniha, která se bude líbit mladým nadšencům fantasy. Příběh mi někdy připadal hodně povědomý, ale nenašla jsem s čím. Když jsem jí četla v pubertě tak jsem si uvědomila, že ta knížka není moc pro mě a že mladším čtenářům se bude mnohem víc líbit. Druhý díl pro zatím neplánuji přečíst, protože můj seznam knih, které bych chtěla přečíst je už tak dost dlouhý a bude to chvíli trvat než se jím prokoušu.Ale pro vaše dítko doporučuji.
Prvních devadesát stran = Eragon + pár malinkých odlišností
Dál? Podivné Společenstvo uprostřed Akademie (= Bradavice bez sponzorů), kde chodí tak málo žáků, že se autor omezil jen na rozdělení Zmijozel a Nebelvír, tudíž urození vs. neurození. Ale žerty stranou, protože úplně všichni se na konci školního roku zúčastní Turnaje (= trochu jak Turnaj z Karate Kida, 2010). Výsledné umístění jednotlivců rozhodne o jejich následné vojenské kariéře (= špetka Divergence???).
No jo, možná trošku rýpu, ale nesmím zapomenout na "aroma" z Jeho temné esence. Proč? BO Aether a démoni jako lidští společníci. A kolem nich se celý svět Tarana Matharu vlastně točí, že... :))
ALE... i když mi Učedník nepříšel jako nic originálního ani super hustě úžasného, jsem spokojená. Je to DOBRÝ příběh, pořád se tam děje NĚCO, postavy získaly mé sympatie. Po dlouhé době fandím Správňákům. (To se doufám změní, až se v dalších dílech dozvím víc o životě Orků = největších špatňáku ever.)
Takže jo, další díl může být zajímavý. Už jen vzhledem k podělané poslední stránce, která zamíchala kartami. Solidně.