Musím uznat, že takto propracovanou fantasy knihu jsem dlouho nečetla. I přesto, že mi to na začátku knihy díky plno různých jménům, národům, a dalších věcí dělalo problém, nakonec se mi do knihy podařilo začíst.
V knize je hodně různých národů, každé má svoje zvyklosti a každý má jiný způsob života. Na nebi jsou čtyři hvězdy, které některým lidem dávají různé schopnosti a pokud je hvězda na vzestupu, schopnosti se zvyšují.
Lidé se pohybují na velkých psech, medvědech nebo linkou, což je živý přepravní systém. Jsou to kukly pohybující se po laně, které se po příjezdu rozpustí.
Jako musím uznat, že autorka má strašně obrovskou představivost. V knize je toho tolik, že na konci knihy je několik stran popisek. Jsou tam popisy jak lidí, co se objeví v knize, tak různých národností, titulů a dalších věcí. Takže hodně velká pomoc do začátku, než se čtenář sžije s příběhem. A samozřejmě na začátku knihy mapa, bez které by to nebylo ono.
Kniha není psána jen z jednoho pohledu. Je tam opravdu hodně lidí, kteří jsou hlavními postavami a kteří mají důležitou roli v příběhu. Jednou z nich je Lilie, jak jsem zmínila na začátku, která žije v chrámu do chvíle, než se objeví sanisi ze Saiduanu. Další důležitou postavou je baroneta Zezili, která dostane od císařovny za úkol vyvraždit tábory s Dhajci a zatím netuší, že se za tím skrývá něco temnějšího. Dále je tam Maralah, sinadžistka a ministryně války za Saiduan, která má za úkol radit Patronovi a chránit ho. A takhle bych mohla pokračovat. Za zmínku ještě teda stojí Kaj Ahkio a Liliin kamarád Roh, který chce být víc, než farmářem, kterého mu předpověděli.
Co se týče zvyklostí a národů, jsou různé a některé dost nezvyklé. Muži si nevybírají manželky, ale naopak a ženy vládnou. Hlavně žena může mít více manželů a ti můžou sdílet lože i spolu. K tomu všemu jsou manželé propůjčováni sestrám. Někde muži zastávají práci doma, starají se o děti a někde jsou jen ozdůbky manželek.
Některé národy zase pojídají své mrtvé. Tělo naporcují a uvaří vše, co se dá z něj použít. Trošku nechutná záležitost, ale z jiného pohledu okořenění příběhu.
I přes malé problémy se začtením na začátku knihy, jsem si Zrcadlovou říši zamilovala. Je to originální propracovaný svět do posledního detailu. Čím dále se v příběhu budete dostávat, tím více se bude objevovat akce a budete více poznávat svět. Posledních sto stran jsem naprosto zhltla a visela jsem na knížce dokud nebyl konec. Jenže konec tak úplně nebyl. Jen konec malé bitvy, protože ten závěr neříká nic jiného, než že bude pokračování.
Takže pokud máte rádi tlusté knihy úplně napěchované příběhem, který si vás získá a nepustí, rozhodně se na Zrcadlovou říši vrhněte. Já sama jsem z knihy úplně nadšená, takže určitě doporučuji.
Recenze
V knize je hodně různých národů, každé má svoje zvyklosti a každý má jiný způsob života. Na nebi jsou čtyři hvězdy, které některým lidem dávají různé schopnosti a pokud je hvězda na vzestupu, schopnosti se zvyšují.
Lidé se pohybují na velkých psech, medvědech nebo linkou, což je živý přepravní systém. Jsou to kukly pohybující se po laně, které se po příjezdu rozpustí.
Jako musím uznat, že autorka má strašně obrovskou představivost. V knize je toho tolik, že na konci knihy je několik stran popisek. Jsou tam popisy jak lidí, co se objeví v knize, tak různých národností, titulů a dalších věcí. Takže hodně velká pomoc do začátku, než se čtenář sžije s příběhem. A samozřejmě na začátku knihy mapa, bez které by to nebylo ono.
Kniha není psána jen z jednoho pohledu. Je tam opravdu hodně lidí, kteří jsou hlavními postavami a kteří mají důležitou roli v příběhu. Jednou z nich je Lilie, jak jsem zmínila na začátku, která žije v chrámu do chvíle, než se objeví sanisi ze Saiduanu. Další důležitou postavou je baroneta Zezili, která dostane od císařovny za úkol vyvraždit tábory s Dhajci a zatím netuší, že se za tím skrývá něco temnějšího. Dále je tam Maralah, sinadžistka a ministryně války za Saiduan, která má za úkol radit Patronovi a chránit ho. A takhle bych mohla pokračovat. Za zmínku ještě teda stojí Kaj Ahkio a Liliin kamarád Roh, který chce být víc, než farmářem, kterého mu předpověděli.
Co se týče zvyklostí a národů, jsou různé a některé dost nezvyklé. Muži si nevybírají manželky, ale naopak a ženy vládnou. Hlavně žena může mít více manželů a ti můžou sdílet lože i spolu. K tomu všemu jsou manželé propůjčováni sestrám. Někde muži zastávají práci doma, starají se o děti a někde jsou jen ozdůbky manželek.
Některé národy zase pojídají své mrtvé. Tělo naporcují a uvaří vše, co se dá z něj použít. Trošku nechutná záležitost, ale z jiného pohledu okořenění příběhu.
I přes malé problémy se začtením na začátku knihy, jsem si Zrcadlovou říši zamilovala. Je to originální propracovaný svět do posledního detailu. Čím dále se v příběhu budete dostávat, tím více se bude objevovat akce a budete více poznávat svět. Posledních sto stran jsem naprosto zhltla a visela jsem na knížce dokud nebyl konec. Jenže konec tak úplně nebyl. Jen konec malé bitvy, protože ten závěr neříká nic jiného, než že bude pokračování.
Takže pokud máte rádi tlusté knihy úplně napěchované příběhem, který si vás získá a nepustí, rozhodně se na Zrcadlovou říši vrhněte. Já sama jsem z knihy úplně nadšená, takže určitě doporučuji.