Dědička Ohně se četla strašně krásně a stránky rychle ubývaly. Třetí díl série Skleněný Trůn mě úplně nadchnul a pohltil. Kniha byla velmi krásná, akorát byly části, které mě až tak nenadchly, ale i to mělo v sobě něco kladného a příběhu to prospělo. S každou knihou se série posunuje na vyšší úroveň , což je nádhera a na další knihy se těším čím dál, víc.
Příběh se odehráva v novém prostředí, což byla zajímavá změna. Musím přiznat, že mi trošku chyběl Zlomuval- Elena a její hrobka, tajemství ohledně královy magie, samozřejmě mi i chyběly Celaeniny záchvaty vraždění, které jsem vždy milovala a hlavně přátelství Doriana, Chaola a Celaeny. Předchozí díly byly převážně psány o Celaeně (z pohledu vypravěče), ale tady už ne. Jsou rozděleny mezi Celaenu, Chaola, Doriana, Manon a Sorshu.
Nové postavy mají dost velkou roli, a ne všechny části o nich mě bavily. Manon, čarodějnice, její příběh se mi moc nezamlouval, ale bylo dobré, že jsem se díky nim alespoň dozvěděla něco málo o králových plánech. Jeřáb (v originále Rowan - proč překládali to jméno?!), vílí princ, jeho scény s Celaenou byly úplně skvělé. Je tam hodně vedlejších postav, které nebyly v příběhu nějak zvlášt' důležité, ale prostě byly součástí příběhu a patřily tam. Z Maeve se vyklubala hezká mrcha, ale každý příběh takovou má.
V knize se toho stálo strašně hodně nečekaných věcí. Celý příběh byl napínavý a já se nemohla odtrhnout. I slzička ukápla... Dorian se znovu zamiloval, ale ve Zlomuvalu a obvzlášt' na hradě se štěstí člověk nedočká. Zakončení celé knihy byla úžasné a Celaena učiní rozhodnutí, které změní život nejen ji, ale i mnoho dalších lidí, kteří v ní vidí spásu.
Recenze
Z tohoto dílu jsem byla opět velmi nadšená. Objevily se zde nové postavy, kniha byla opět napínavá a jednoduše mě bavila, bylo v ní opět mnoho zvratů, což knihu velmi oživovalo.
Za mě je to dobrá kniha, celá série se mi neskutečně libila. Určitě doporučuji ostatním čtenářům.
Už jsem u předešlých dílů Skleněného trůnu říkala, že Sarah J. Maasová píše jednoduše skvěle. Čte se to jedním dechem a žádná kniha v sérii není výjimkou.
Kniha se mi moc moc líbila. Byla čtivá a plná zvratů.
+ Má krásnou obálku
Myslíte, že znáte Celaenu, když jste přečetli první dvě knihy, že? Ale to se ošklivě mýlíte. V této knize ji vidíme víc než zlomenou, neúnavně se obviňující za osudy a smrti svých milovaných. Věřím, že toto byl její zlomový bod, opravdová křižovatka v jejím životě, která ji donutila vidět a přijmout veškerou tu bolest, lítost a sebeochotnost, kterou opatrně ukryla uvnitř ve své duši, vyleptanou od jejích hrozných a hrůzných vzpomínek.
Svět byl ještě propracovanější, autorka zatáhla až do hloubky a vykřesala z toho to nejlepší. Nové postavy knize dodávají na ději a propracovanosti. Za mě tento díl nemá chybu a připisuju se k obdivovatelům Sarah J. Maas, která mi jednou musí vysvětlit, jak takové zvraty mohla vymyslet.
Příběh se odehráva v novém prostředí, což byla zajímavá změna. Musím přiznat, že mi trošku chyběl Zlomuval- Elena a její hrobka, tajemství ohledně královy magie, samozřejmě mi i chyběly Celaeniny záchvaty vraždění, které jsem vždy milovala a hlavně přátelství Doriana, Chaola a Celaeny. Předchozí díly byly převážně psány o Celaeně (z pohledu vypravěče), ale tady už ne. Jsou rozděleny mezi Celaenu, Chaola, Doriana, Manon a Sorshu.
Nové postavy mají dost velkou roli, a ne všechny části o nich mě bavily. Manon, čarodějnice, její příběh se mi moc nezamlouval, ale bylo dobré, že jsem se díky nim alespoň dozvěděla něco málo o králových plánech. Jeřáb (v originále Rowan - proč překládali to jméno?!), vílí princ, jeho scény s Celaenou byly úplně skvělé. Je tam hodně vedlejších postav, které nebyly v příběhu nějak zvlášt' důležité, ale prostě byly součástí příběhu a patřily tam. Z Maeve se vyklubala hezká mrcha, ale každý příběh takovou má.
V knize se toho stálo strašně hodně nečekaných věcí. Celý příběh byl napínavý a já se nemohla odtrhnout. I slzička ukápla... Dorian se znovu zamiloval, ale ve Zlomuvalu a obvzlášt' na hradě se štěstí člověk nedočká. Zakončení celé knihy byla úžasné a Celaena učiní rozhodnutí, které změní život nejen ji, ale i mnoho dalších lidí, kteří v ní vidí spásu.
Doporučuji to všem, komu se líbily ty předchozí díly.
Mimochodem taky jste si tak moc oblíbili Jeřába? (až na to jeho jméno teda, tak pitomý oslovení pro kluka by mě v životě nenapadlo😂).
Dědicka ohně byla za mě po Říši bouří druhým nejlepším dílem. Zbožňuju, jak se Aelin s Jeřábem navzájem "poznávají". Tahle část mě bavila nejvíc.
Maasová opět nezklamala a i zde na nějaký ten nečekaný zvrat došlo!
Tento díl se opět úlně liší od ostatních tím, že Cealena odplouvá, aby zabila královskou rodinu, ale my všichni víme, že to neudělá. Místo toho bude pokoušet všechny svoje vílí stránky a svojí magii, možá si i najde novou lásku.
Autorka je pro mě opravdu hvězda, sice je tahle kniha tak trochu bichlička, čtla se rychle a svižně. Bavilo mě to a upřínmě se těším na další díl.
Strašně moc jsem si v nové knížce oblíbila Jeřába a Aediona a věřím ,že vám se taky zalíbí ! S knížkou jsem nesmírně spokojená a moc se mi líbí ,že děj je velmi akční ,ale není naivní a neustále se dějí nějaká zvraty ,které nikdo nečeká. Aurotka rozhodně patří mezi mé nejoblíbenější a já se jen nemůžu dočkat až si přečtu další díl.
Taky je razantně délší. Autorka opět posunula hranice svých nejlepších knih a naprosto mě svojí kvalitou odrovnala.
Také jsem ráda za Jeřába. Hrozně moc jsem mu fandila, ale konec mě zamrzel. Tahle kniha rozhodně patří mezi mé nejoblíbenější a ráda se k ní zase vrátím.
Autorky psaní mě naprosto pohltilo a kniha měla určitý spád, zvlášť, když jsem se u ní naučila, že nikdy nevíte, co se stane. Tento díl je vlastně takový zlom, kdy se Cealena konečně odhodlá bojovat proti barbarskému krály, ovšem jí tam musel někdo dostrkat.
Cealena se urychleně dostaví do země, kde má podle přání krále zabít člený královské rodiny. Místo toho se rozhodne rozehrát další nebezpečnou hru, ve které nepůjde jen o její život, ale i o životy jejích přátel a dalších nevinných lidí.
Knihu jsem si užila až do poslední stránky, dokonce i části s Manon, která bude mít v dalších dílech jistě důležitou roly. Doporučuju celou sérii Skleněný trůn.
Celaena se vrací ke kořenům, aby získala spátky titul a aby dokázala najít zbívající klíče sudby... Na to se nám děj rozvíjí a přibide Manon a její vyprávění, které bude mít jistě v dalších dílech účel :)
Jinak každý díl je čím dál lepší a lepší (to už jsem možná taky psala :-D) a jsem zvědavá, jak dlouho to autorce vydrží.
Díl je také podstatně delší než předchozí dva, musí se tam toho také vejít spousta! Od nových postav, které si zamilujete, až po ty staré klasiky, jako je Chaol.
Další věcí je fakt, že je knížka pěkný macík, takže ti z vás, co nemají rádi tlusté knížky (mezi něž se rozhodně nepočítám, čím tlustší tím lepší) tak se jí vyhněte.
Co se týče příběhu jako takového musím říct že třetí díl KONEČNĚ měl něco co ty předchozí ne a sice dobře propracované postavy (až na výjimky) a také zajímavý příběh. Je tedy pravdou že autorka se točí pořád v jistém začarovaném kruhu, kterému se dá říct výcvikové kolečko, jako v prvním dílu, nebo ve druhém, kdy musela zabíjet jednoho po druhém podle toho koho důležitého se zbavila předtím. Prostě bludný kruh. Jsem zvědavá velice, jak se s tím autorka popasuje v dalším díle a jak to bude pokračovat.
Dědička ohně
Třetí kniha byla zajímavá i když se někdy děj protahoval. U čarodějnic se mi hodně líbil Manonin mazlíček a jejich soupeření mezi sebou. Aelin (Celaena) se setkala s Jeřábem- myslím si že jeho jméno měli nechat v původním znění a to Rowan. Do děje se přidá nová osoba jménem Sorscha, kterou jsem také oblíbila. Celá knížka mě zase úplně nadchla, i když jak jsem psala se děj někdy protahoval dočetla jsem jí do konce a přečetla bych si jí zas.
OMYL, VÁŽENÍ, PŘIPRAVTE SI KAPESNÍČKY.
Vím, že to zní dost dramaticky, ale opravdu mě každý díl víc a víc chytá za srdce a postavy jsou mi více oblíbené, jsem si jistá, že do konce série už budou bydlet u mě v srdci.
Nicméně, kniha byla o dost lepší a akčnější než oba dva díly předtím, doufám, že to takhle půjde dál i s Celaenou.
Doporučuji :D
(Moc nechápu proč je ale Rowan/Jeřáb přeložen jako jediné jméno do češtiny.)