Po knize jsem pokukovala ihned po jejím vydání. Čekala jsem a pozorně sledovala recenze a všechny ty nadšené ohlasy. A v momentě, kdy vyšlo na světlo info, že autor letos přijede na Humbook, řekla jsem si, že to zkusím taky. Začátek byl poněkud zmatený a podivný. Hodně jsem se ztrácela a nechápala návaznosti. Ale to se stává u spousty úvodů. Zvlášť když je čtenář hozený do naprosto nového světa se všemi nezvyklostmi a úplně odlišným prostředím od toho našeho. Zatnula jsem zuby a očekávala, kdy se to celé rozjede.
Rozhodně nemůžu upřít autorovu představivost a to, jaký svět a jak kompletně ho vymyslel. Všechno vypiplal do detailů s desítkami různých informací, bylo vidět, jak si na tom dal záležet. Často je ale vedl jako poznámky pod čarou, což bylo dost neoriginální. Krátké vsuvky mohly být součástí vět nebo přidány v závorkách. A ty dlouhé, nu, ty bych sepsala až na konec jako nějaký seznam pojmů. Protože když byly poznámky pod čarou na půl stránky, úplně to trhalo příběh. V tomto ohledu se přidám k velkému množství názorů, že tohle byl opravdu špatný nápad. Od půlky knihy jsem tyto poznámky přestala číst...
Autor navíc používal mnoho porovnání, pomalu v každé větě potřeboval určitou věc či činnost nějak ozvláštnit. A tak vznikala poněkud podivná slovní spojení, občas s docela nechutnými či nepochopitelnými popisy. Například jsem ani moc nepobrala, jak mohlo vzniknout 'Jeho hlas zněl jako sametový polibek na dětské pokožce.', dokážete si to představit? :-D Byly momenty, kdy jsem mnohé nechápala, říkala jsem si, jak mohl autor něco takového psát pro čtenářskou základnu young adult. A když jsem u té věkové kategorie, je pravda, že popisoval i mnoho intimností a to ne zrovna způsobem, který se hodí pro náctileté (jak uhlídáte, kdo si knihu koupí?). I když beru v potaz, že dnešní náctiletí jsou jiní, než byli v mé době, takže to bude věc názoru :-).
Když se ohlédnu nazpět, kniha mi nedodala ale nic nového. Co se týče hlavní hrdinky, jejího života, neštěstí a toho, jak se stala nejlepším zabijákem, měla jsem pocit, jako bych se vrátila do světa Skleněného trůnu. Mia chtěla pomstu za svou rodinu a byla ochotná pro to udělat všechno. A nehleděla na to, co to bude stát. Do světa vrahů ji přivedl jeden vysloužilec z branže, vychovával ji, cvičil ji a pak jí ukázal cestu, jak se ještě zlepšit. Zařadila se jako další šestnáctka, která všem nakopává zadky. Ale nenechte se zmást. Většina příběhu se týká jejího výcviku (který působil jako studium ve škole), který byl opravdu dlouhý. Víc jak tři sta stran se týkalo jen jejího trénování a toho, jak objevila svoji novou sílu.
Závěr už nabral obrat. Ne všechno se mi sice líbilo, kam to směřovalo, ale konečně nějaký spád, akce a tak podobně. Kdyby se kniha osekala od zbytečností, nemusela z toho vzniknout další protahovaná trilogie, která nemá pořádně co nabídnout. Autor má rozhodně na lepší práci.
Takže? Líbilo se mi to tak napůl. Po příběhové stránce autor nepřišel s ničím novým a to mě dost zklamalo. Po Aktech Illuminae jsem čekala nějakou pecku a ne pocit, že mám déjà vu. Není to nic originálního, napínavého a nervy drásajícího. Hlavní aktérka je sice sympatická, chytrá a opravdu vynalézavá, ale to, do jakého příběhu byla zasazená, ji docela degradovalo. Kdyby byla o nějaký pátek starší, taky bych se nezlobila. Nepomohlo ani to, že autor se vyřádil v nespisovném jazyku, v šokování určitými scénami, v popisování sexu, ani v zabíjení kdejaké postavy. Celé to plynulo neskutečně pomalu a nesplnilo to účel.
Bohužel se musím přidat k menšině, která příběh spíše kritizuje, protože takto vypadá kniha, která se zbytečně natahuje. Hlavně přitáhnout čtenáře na dobré jméno... Tohle je dobrým příkladem toho, že výborné hodnocení je udělováno od lidí, kteří toho asi z žánru moc nenačetli. Alespoň ne v tomto stylu. Protože jinak by viděli ty neskutečné podobnosti s jinými díly a nemohli by pak dávat tolik hvězdiček. Což mě přivádí k tomu, že opravdu záleží na tom, kdy se člověk k jaké knize dostane, co si přečte dříve. Za mě slabé dvě a půl hvězdičky a jestli budu pokračovat, to zatím netuším...
Recenze
Tohle bylo totálně skvělý!!!!
Napínavý příběh, to jak je to drsný, jak se autor s ničím nemaže dává knize úplně monstrózní rozměry na n-tou.
Je to plný nečekaných zvratů, čtivý tak straaasne dobrý.
Asi nejsem zcela schopna se o téhle knize vyjádřit 😂ale tohle si prostě potřebujete přečíst.
Nikdynoc je nepochybně jedná z nejlepších knih EVER, co jsem za svůj život četla. Jenom a jenom doporučuju!
Milovala jsem Miu. Je drzá a tvrdohlavá a zlomyslná a je to typ člověka, kterého nechcete naštvat. Je tam spousta úžasných postav, ale snažit se říct, co se mi na nich líbilo, skoro vypadá, že by jim to dělalo medvědí službu. Řekl bych, že Spiderkiller je jeden z mých nejoblíbenějších.
Děj je zlý, pomstychtivý a krvavý, líbilo se mi to. Je plná poznámek pod čarou, které mě přiměly k smíchu, scén smrti s odvahou, přátelství, ve kterých jsem si libovala, a padouchů, které jsem nenáviděla.
V 1. části mě více bavily části s malou Miou než současnot v tom příběhu. V 2. už mě to chytlo a v 3. jsem si tu knížku zamilovala (i když jsem byla na konci strašně naštvaná).
Hrozně moc se mi líbí jak to Jay Kristoff napsal. Sprostej humor, hlavní postava si nebere servítky, nové vulgární gesto které teď určitě budu používat místo prostředníčku a násilí u kterého si řeknete,, no ty kokso nic horší už být nemůže😨!!!!" no...čekejte že může.
Potom jsem si strašně moc oblíbila Miu a pana Laskavého (taky kdo by neměl rád holku co vám stínem podřeže krk a kocoura který vám sežere všechen strach). Chytrá, silná, vtipná a hlavně, hlavně nezapomíná a to mám u hlavních postav ráda.
A my feelings z konce? Překvapená, naštvaná, ráda že Mia dostála svého slibu a hlavně nedočkavá na druhý díl.
P.S. Nedoporučuju ani trošku jako pohádku na dobrou noc pro děti😀.
Ale jinak nemám co vytknout. Do druhého dílu se pustím.
Doporučuji
Mia je úžasná hlavní hrdinka, miluji její sarkasmus a bylo skvělé vidět její vývoj. Aby dosáhla svého cíle, rozhodne se stát členkou Rudého kostela. V této zabijácké akademii ovládne umění zabíjení a porozumí pravému významu přátelství a lásky a dokáže se neztratit. V tomto temném a kouzelném světě máme mnoho empatických postav a mnoho akčních scén. Kristoffův styl psaní a vyprávění je poutavý, zábavný a krásně sepsaný.
Příběh není podle mě žádná moc ohraná písnička, což je skvělé. Autor se nebojí popisovat věci přímo, ať už se jedná o nějaké to milé zabíjení:), nebo třeba erotickou scénu. Zkrátka víte, na čem jste. Také je dokonale a extrémně podrobně vymyšlen onen fantasy svět!
Byl nejeden moment, kdy jsem se nahlas zasmála a skutečně žasla nad tím, jak to Jay Kristoff vlastně udělal.
Velmi překvapivý děj, který je napínavý.
Tak zní heslo rodu Corvere, který byl po neúspěšném pokusu o převrat vyvražděn. Unikla jen Mia, která byla zachráněna svým stínovým kocourem Panem Laskavým a jejím jediným životním cílem je teď pomstít svou rodinu a zavraždit ty, kteří se na jejich zabití podíleli.
Kniha má velmi nekonvenční způsob vyprávění, je totiž plná poznámek pod čarou, které některé ruší, mi se ale moc líbily a bavilo mě je číst. Je docela drsná a rozhodně není určená pro mladší čtenáře, obsahuje násilí a explicitní obsah, tak to určitě berte před čtením v úvahu. Má pomalejší rozjezd, ale když se jím prokousáte, je skvělá a stojí to za to. Doporučuji.
Tento autor měl zvláštní styl psaní, ale neříkám že špatný. Ze začátku mi to moc nevyhovovalo, ale rychle jsem si zvykla a pak už jsem nemohla přestat…
Začátek byl teda takový nijaký, poznámky pod čarou jsem upřímně vůbec nečetla a ani nemám pocit, že by to chybělo.
Mia byla skvělá bojovnice, Tric velký sympaťák. Oběma jsem fandila a jsem ráda, že nechyběly i nějaké žhavější scény, které se do knížky hodily. Někomu se nelíbí, mě rozhodně ANO.
KONEC byl jeden velký masakr, nečekala jsem takové zvraty. A docela jsem se i naštvala. :-D Ale na pokračování se těším skoro jako na Vánoce. :-D
Hlavní postavu Miu jsem si zamilovala, stejně jako mnoho dalších (o vtipné a charismatické postavy tady nebyla nouze). Jediné, co mě v knize neskutečně rozčiluje, jsou poznámky pod čarou - nápad je to skvělý, ale spíš mě odváděly od příběhu. Přesto dávám 5*, bylo to skvělé čtení. :)
Příběh o holčině, která přijde o rodiče, je samozřejmě něčím výjimečná a učí se ve "škole" pro vrahy s ostatníma teenagarema, jak se stát ještě lepším vrahounem, mě bavil velice. Mělo to spád, dobré charaktery, poutavou zápletku. A přestože je to fakt šílená bichle (rozhodně ne do tramvaje), neměla jsem pocit, že by tam bylo něco navíc (kromě některých těch poznámek pod čarou).
Jediné, co zmíním, je drobně problematický začátek – nedokázala jsem se začíst, ačkoli mi to přišlo dost zajímavé. Je to psané zvláštní formou a musíte se do toho dostat.
Je to úžasné čtení, ale na druhou stranu z toho nejsem tak mimo, jako jsou všichni ostatní. Ale je to super. To jako jo.
A co děj samotný?
Excelentní! Nenašla jsem snad žádnou chybu! (Klobouk dolů!), poznámky pod čarou žeru, vulgárnosti, které Jay zasadil do děje žeru pochopitelně taky, samotného Jaye žeru taky!
Co se týká těch poznámek, budete se smát. Dám klidně ruku do ohně, pokud se nezasmějete minimálně jedné poznámce, či se neuchechtnete! Pokud jste příznivci odvážnějších, akčních a milostných scén, máte se na co těšit. Spisovatel nešetřil, ba naopak! A víte, že mi to k té knize neskutečně sedí! Nedokážu si to všechno představit bez těchto tří věcí! Opravdu ne. A abych se také připojila k debatě, která tady koluje okolo Nikdynoci... Za mě je to Young adult pro starší věkovou kategorii (ano, teď si možná myslíte, že jsem sem rovnou mohla napsat fantasy, ale podle mě to je opravdu YA).
Upřímně se mi kniha až tak nelíbila.
Rozhodně nemůžu upřít autorovu představivost a to, jaký svět a jak kompletně ho vymyslel. Všechno vypiplal do detailů s desítkami různých informací, bylo vidět, jak si na tom dal záležet. Často je ale vedl jako poznámky pod čarou, což bylo dost neoriginální. Krátké vsuvky mohly být součástí vět nebo přidány v závorkách. A ty dlouhé, nu, ty bych sepsala až na konec jako nějaký seznam pojmů. Protože když byly poznámky pod čarou na půl stránky, úplně to trhalo příběh. V tomto ohledu se přidám k velkému množství názorů, že tohle byl opravdu špatný nápad. Od půlky knihy jsem tyto poznámky přestala číst...
Autor navíc používal mnoho porovnání, pomalu v každé větě potřeboval určitou věc či činnost nějak ozvláštnit. A tak vznikala poněkud podivná slovní spojení, občas s docela nechutnými či nepochopitelnými popisy. Například jsem ani moc nepobrala, jak mohlo vzniknout 'Jeho hlas zněl jako sametový polibek na dětské pokožce.', dokážete si to představit? :-D Byly momenty, kdy jsem mnohé nechápala, říkala jsem si, jak mohl autor něco takového psát pro čtenářskou základnu young adult. A když jsem u té věkové kategorie, je pravda, že popisoval i mnoho intimností a to ne zrovna způsobem, který se hodí pro náctileté (jak uhlídáte, kdo si knihu koupí?). I když beru v potaz, že dnešní náctiletí jsou jiní, než byli v mé době, takže to bude věc názoru :-).
Když se ohlédnu nazpět, kniha mi nedodala ale nic nového. Co se týče hlavní hrdinky, jejího života, neštěstí a toho, jak se stala nejlepším zabijákem, měla jsem pocit, jako bych se vrátila do světa Skleněného trůnu. Mia chtěla pomstu za svou rodinu a byla ochotná pro to udělat všechno. A nehleděla na to, co to bude stát. Do světa vrahů ji přivedl jeden vysloužilec z branže, vychovával ji, cvičil ji a pak jí ukázal cestu, jak se ještě zlepšit. Zařadila se jako další šestnáctka, která všem nakopává zadky. Ale nenechte se zmást. Většina příběhu se týká jejího výcviku (který působil jako studium ve škole), který byl opravdu dlouhý. Víc jak tři sta stran se týkalo jen jejího trénování a toho, jak objevila svoji novou sílu.
Závěr už nabral obrat. Ne všechno se mi sice líbilo, kam to směřovalo, ale konečně nějaký spád, akce a tak podobně. Kdyby se kniha osekala od zbytečností, nemusela z toho vzniknout další protahovaná trilogie, která nemá pořádně co nabídnout. Autor má rozhodně na lepší práci.
Takže? Líbilo se mi to tak napůl. Po příběhové stránce autor nepřišel s ničím novým a to mě dost zklamalo. Po Aktech Illuminae jsem čekala nějakou pecku a ne pocit, že mám déjà vu. Není to nic originálního, napínavého a nervy drásajícího. Hlavní aktérka je sice sympatická, chytrá a opravdu vynalézavá, ale to, do jakého příběhu byla zasazená, ji docela degradovalo. Kdyby byla o nějaký pátek starší, taky bych se nezlobila. Nepomohlo ani to, že autor se vyřádil v nespisovném jazyku, v šokování určitými scénami, v popisování sexu, ani v zabíjení kdejaké postavy. Celé to plynulo neskutečně pomalu a nesplnilo to účel.
Bohužel se musím přidat k menšině, která příběh spíše kritizuje, protože takto vypadá kniha, která se zbytečně natahuje. Hlavně přitáhnout čtenáře na dobré jméno... Tohle je dobrým příkladem toho, že výborné hodnocení je udělováno od lidí, kteří toho asi z žánru moc nenačetli. Alespoň ne v tomto stylu. Protože jinak by viděli ty neskutečné podobnosti s jinými díly a nemohli by pak dávat tolik hvězdiček. Což mě přivádí k tomu, že opravdu záleží na tom, kdy se člověk k jaké knize dostane, co si přečte dříve. Za mě slabé dvě a půl hvězdičky a jestli budu pokračovat, to zatím netuším...
Celá kniha se skládá z podivných přirovnání a metafor, které jsou volně spojeny příšernými monology s laskavým svolením naší drsné ženské hrdinky Mie. Zdlouhavý příběh který se mi vůbec nelíbil.
Knihu jsem si kupovala s tím, že si přečtu kvalitní fantasy pro dospělé, ale přidání explicitních sexuálních scén do fantasy příběhu YA také nedělá fantasy pro dospělé.
➖ Mně to ale moc nesedlo. Hlavní hrdinka se mi vůbec nelíbila jako osobnost, děj si mě také nezískal. Bylo to na mě moc drsné, sprosté, což mě strašně mrzí...
Celkově: Jsem mezi těmi pár lidmi, které to vůbec nechytlo. Je mi to fakt líto, protože Jay má velký talent. Určitě to ale zkuste, třeba si Vás tento hit získá více, než mě!
Mia mi sympatická nebyla už od začátku knihy a musím říct, že v průběhu knihy se můj názor na ni nějak výrazněji nezměnil. Mám na ni takový nespecifikovaný názor stále... snad to bude v druhém díle lepší. Trick (kamarád Mii a také učedník R.C.) mi byl velmi sympatický již od začátku, přišel mi hodně takový kamarádský a měla jsem ho o hodně raději než Miu.
Jak už jsem psala, ze začátku mě to vůbec nebavilo a strašně se to táhlo... a to až do strany 150. Poté nastal zlom a vše šlapalo a dostalo to i rychlejší spád. Dále mě postupem času začaly štvát poznámky pod čarou, které někdy byly i přes půl strany a vždy to rušilo při čtení hlavní linky příběhu. Ze začátku mi to přišlo super, ale postupně mě to fakt dost otravovalo... Další zvláštní věc na této knize je to, jak byla naprosto bez obalu a přímá...velmi naturalistická. Takové byly ať už slova vypravěče na začátku knihy, tak i slovník hlavní hrdinky Mii byl velmi vulgární. Postupem času už mi to tak nepřišlo, Ale s něčím takovým jsem se zatím v žádné jiné knize nesetkala. (hlavně v YA teda)*
*Vím, že se jednu dobu diskutovalo, jestli je to YA nebo ne. Já si myslím, že je. Ale je to věc názoru.
Ale abych nebyla jen negativní. Po 150 straně kniha ubíhala a celkem mě to i chytlo a bavilo. Ale škoda těch prvních 150 stran je to celkem dost. A navíc ta obálka knihy, ta je podle mě naprosto boží. A hlavně ta vrána pod přebalem...