Košík
zboží
(prázdné)
Feyre, Rhysand a jejich nejbližší přátelé pracují na obnově Nočního dvora i válkou zničené země. Ačkoli lidské královny i vílí vládci kují pikle, ve Velarisu alespoň na chvíli nastala sváteční atmosféra. Blíží se totiž oslavy zimního slunovratu. A právě v okamžicích klidu a míru se ukáže, že...
číst celé
Feyre, Rhysand a jejich nejbližší přátelé pracují na obnově Nočního dvora i válkou zničené země. Ačkoli lidské královny i vílí vládci kují pikle, ve Velarisu alespoň na chvíli nastala sváteční atmosféra. Blíží se totiž oslavy zimního slunovratu. A právě v okamžicích klidu a míru se ukáže, že některé rány ještě nejsou úplně zahojené… Feyre čeká dlouhá cesta plná napětí, vášně, intrik a politikaření, než opravdu zavládne mír.
schovat popis
- Nakladatel: COOBOO
- Kód:
- Rok vydání: 2018
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Brožovaná lepená
- Počet stran: 224
- Šířka balení: 13 cm
- Výška balení: 20 cm
- Hloubka balení: 2.1 cm
- Váha balení: 252 g
Recenze
Na jednu stranu jsou Dvory úžasnou sérií s ještě lepšími postavami v čele s Rhysem, ale na druhou stranu je tam tolik nedořešených věcí. Já doufám, že to autorka nenechá jen tak a napíše další novely, které se budou jednotlivým postavám věnovat. Jestli ne, tak si budu muset poradit sama. schovat popis
Na jednu stranu jsou Dvory úžasnou sérií s ještě lepšími postavami v čele s Rhysem, ale na druhou stranu je tam tolik nedořešených věcí. Já doufám, že to autorka nenechá jen tak a napíše další novely, které se budou jednotlivým postavám věnovat. Jestli ne, tak si budu muset poradit sama.
Mně se kniha líbila, ocenila jsem momenty navíc s Azrielem a konečně nějaký oddech po válce a všemu dramatu, které se dělo v předchozí knize.
Nemůžu se dočkat na další knihu, která nám vysvětlí vztah Cassiana a Nesty.
Rhysand je stále skvělý hlavní hrdina, kterého budete milovat. Dozvíme se , že se z Tamlina stane v podstatě troska.
Nesta stále odmítá Cassiana a Elain zase Luciena.
Tahle novela řeší spíše vztahy, nečekejte od ní zázraky, nutno ale poznamenat, že vrátit se do tohoto světa plný magie a ví”, jsem po tak náročném podzimu skutečně potřebovala.
Bohužel jsme místo toho, aby jsme se dozvěděli jestli například Elain dá přednost Lucienovi nebo Azrielovi, nebo jestli to CAssian nevzdá s Nestou, nebo jestli Rhys s Feyre budou mít syna, celou dobu pouze čteme o tom, jak se všichni zpamatovávají z války. Pro mně je to docela zklamání, protože jsem od tohoto doplňkového dílu čekala, že se dozvím kdo skočí s kým a nebudu číst celou dobu o tom, jak jsou všichni po válce zlomení.
Nicméně ale zajímavý pohled do běžného života našich hrdinů. Ale ve výsledku mě to bavilo, tedy rozhodně víc než třetí díl.
Doporučuji všem, a taky si myslím, že to je výhradně pro ty, které zajímá, jak to bylo s Feyre, Rhysem a jejími přáteli dál.
Jak jsem psala novela byla nudná, neb kromě nakupování a sexu postrádala jakýkoliv děj.
Celé kniha se nese v uvolněném svátečním duchu a Sarah J. Maas tu buduje základy pro nové příběhy našich oblíbených postav. Jako vždy tu jsou vtipné, romantické i smutnější momenty a mohu vás ujistit, že autorka při jejich popisu ani tentokrát neselhala.
Pokud jste fanoušky ACOTAR série, tato kniha je must-have a určitě nebudete litovat.
Spoustě lidem co znám se tato novela nelíbí, přijde jim zbytečná. Já jsem si ji teda zamilovala. Ano děj byl jednoduchý, prakticky o tom, jak Feyre s Rhysem žijí. Tento díl mi také přišel takový nejromantičtější, nejmilejší. Kdyby ještě SJM vydala několik takových novel, vůbec bych se nezlobila. I další postavy by si zasloužily prostor pro sebe..uvidíme třeba se dočkáme. :-)
Podle mnohých je tato kniha naprosto zbytečná a ono tomu opravdu tak je. Ale kdo by si nepřál, aby tato úžasá série neskončila? Navíc kniha má opravdu krásný obal.
Ve stručnosti se zde píše o tom, jak to především ve Velarisu vypadá po válce s Hybernem a rozebírá se nadcházející oslava slunovratu.
Rozhodně ale nelituji, že jsem si knížku pořídila a pro milovníky Dvoru se stává nutností.
•
Na kvězdy, které naslouchají a na sny, které se plní.
Každopádně doporučuju přečíst!
Novela je oddychová, nenáročná, humorná a i ta romantika se tam najde. Moc mě potěšilo, že některé kapitoly byly i z pohledu jiných postav a mohli jsme nahlédnout do jejich nitra.
A jak bych si přála, aby Cassian a Nesta dostali více prostoru!
.
➖Nojo, byly to povídky. Nic moc se neděje a je to především marketingový tah...Všichni se starali hlavně o to, jaké dárky komu koupit a s kým se vyspat.
.
Celkově: Příjemný návrat do světa Dvorů, milé a celkově hlavně pro zlepšení nálady.
Ne, nadarmo pronesl Platón: "Jen mrtví se dočkali konce války." Sarah J. Maas přichází po populární trilogii Dvorů s řádným rozloučením, nebo spíše velice obsáhlým doslovem, za které by se ve finále nemusel stydět žádný spisovatel Ztracené generace.
Naše hlavní hrdinka Feyre a její přátelé po strhující bitvě, kterou vyústil celý příběh, prožívají deziluzi. Lidi kolem nich přišli o své blízké, domovy a strádají s přicházející zimou. Feyre už nesčetněkrát potvrdila, že nesobeckost by mohlo být její druhé jméno a tak pokud nezpytuje zrovna svoje svědomí z hrůz války, nechává se pohltit trápením a strastmi obyvatel Velarisu, města světel. Nemá tak vůbec čas ani náladu prožívat radosti, které každý rok se slunovratem - mimo jiné i den, kdy se narodila - přicházejí. Konec konců, to nikdo.
Na zoubek se podíváme hned několika postavám. Jak moc se za těch pár měsíců po válce změnili? Mnohé čtenáře vývoj některých charakterů příjemně překvapí u jiných budou mírně šokováni. Zatímco se někdo konečně začal usmívat, jiný zapíjí svůj žal v pochybných putykách a hledá každou noc útěchu v jiném náručí. Připravte se na hromadu sněhu, pořádný mráz, večery u krbu v rodinném kruhu, ale buďte rovněž připraveni na menší a větší vztahová dramata.
Tak co, odvážíte si tipnout, kdo dá komu co za dárek? Kdo zvládne vypít víc vína? Komu případne vítězství v koulování? Ano, dočkáme se i koulovací bitky.
Jak už jsem naznačila, tahle kniha má i svou temnější stránku, která sice nevyplouvá tak moc na povrch, ale číhá na čtenáře mezi řádky. Jako vášnivý teoretik si navrch troufám i tvrdit, že Sarah schovala do 214ti stran několik indicií, které by mohly být pro budoucí vývoj jejího vílího univerza klíčové.
Popravdě, jsem zmatená z označení, že se jedná o povídkovou knihu. Mně se v hlavě zakódovalo, že v knize najdu několik povídkových příběhů po vzoru autorčiny povídkové sbírky Krvavé ostří, které doplňuje její druhou, rovněž populární, sérii Skleněný trůn. Nevím, kde se u mě tato dezinformace vzala, ale sbírka povídek tohle opravdu není. Spíš jedna povídka z pohledu několika postav. Nebojte se však, že budete číst jednu scénu několikrát. Každý charakter vypráví na jiné scéně a v jiný čas.
Tahle kniha je o pocitech, emocích a vztazích. Nenajdete tady prakticky žádnou akci ani pořádnou románovou zápletku. Avšak věrným fanouškům učaruje při čtení hlavně v zimním období. Tahle nostalgická záležitost má za mě ale i pár mínusů.
Tak za prvé, už si tak nějak nerozumím s Feyre. Tohle může být čistě jen můj problém, ale bohužel už stoprocentně nesouhlasím s tvrzeními hlavní hrdinky. Přijde mi, že se často utápí se v sebelítosti, kterou střídají manické stavy šťastné blaženosti, kdy Feyre například z ničeho nic začne čtenáři vykládat, co je to opravdová láska. A když Feyre pronese, že "opravdová láska mění osud, protože jinak není pravá, procítěná" - v ten moment mi moje oblíbená hrdinka začíná lézt na nervy. Přesto jsem sto pochopit, že se může jednat o vážný psychický problém, který je důsledkem války, kterou Feyre zažila.
Za druhé, tahle kniha už se neřadí do žánru YA literatury. Mnozí tohle označení zatratili už u druhého dílu a já se k nim teď už oficiálně přidávám. Některé scény byly totiž trošičku moc i na mě a to mi většinou nějaké lechtivé scény v literatuře nevadí. Myslím, že je dobré mít toto na paměti pokud budete knihu pořizovat někomu mladšímu a nebo jste zvyklí číst v MHD. Není trapnějšího okamžiku, než když vám nahlédne nějaký zvědavec přes rameno zrovna v okamžik, kdy čtete něco pikantního. Hodně pikantního. V porovnání s Padesáti odstíny šedé, jsem se u téhle knihy červenala o něco víc. No, možná jen stárnu.
Za třetí, Tamlin. Vím, že tohle je nepopulární názor, ale mě už je ho líto. Každý svého štěstí strůjce, říká se. Jenže já si myslím, že Tamlin už byl potrestaný dost a sypat mu popel na hlavu i potom co hlavním hrdinům ve finále třetího dílu pomohl? Mrzí mě, že autorka pořád odůvodňuje, proč že ho vlastně nemáme mít my všichni rádi.
Ve finále knihu hodnotím jako průměrnou. Je to lepší průměr, protože je ve mně nostalgie a Sarah J. Maas je skvělá vypravěčka. I když ne vždy souhlasím s cestou, kterou pro své postavy volí. Jenže, takhle to má asi většina čtenářů. Občas chceme aby něco bylo jinak...
Feyre mi lezla na nervy většinu knihy a kdybych měla shrnout děj této knihy, nejedná se o nic jiného něž emoce, pocity, vztahy a Feyřinu sebelítost.
A to nemluvím o velmi častém výskytu dalších sexuálních scén.
Za mě oproti předešlým dílům veliké zklámání.