Není to nic, co by obrátilo můj život vzhůru nohama, ale hrozně mě bavilo Black Sun číst. A pokud ho vezmete do ruky, z mého úhlu pohledu dostane nadprůměrnou četbu. :)
Námětově i prosředím se vymyká a je velmi svěží (nejen proto, že tam baští vodní melouny), protože inspiraci hledá v civilizacích střední Ameriky před dobytím konquistadory, což znamená trochu jiné náboženství a zvyky, než na jaké jsem ve fantasy zvyklá. Bavilo mě to poznávat, sledovat, ale je pravda, že žádnou fascinaci jsem necítila, přestože je tam pár moc pěkných aspektů magie. Svět je to poměrně krutý a autorka se s tím zrovna nemaže, za což má ode mě velké plus, protože reálně máte důvod se o postavy bát.
Ty postavy jsou cool. Tři úhly pohledu. Jeden hodně politický, pak tady je slepý týpek, který je velmi morálně šedý - taaak zajímavá postava, a holka, co pro někoho je "woman" a pro někoho "female", protože umí, no, umí toho dost, třeba zpívat moři.
On je to totiž hlavně námořní příběh, kdy se posádka musí v nepříznivém počasí dostat za dvacet dní přes moře. Má to dost vibes Pirátů z Karibiku, ne ty bitevní části, ale to, jak pluli na Konec světa. Jo a věděli jste, že žena na palubě nosí smůlu? Tak tahle žena je kapitánem a o svou pozici opravdu musí bojovat.
Každopádně já k těmto námořním příběhům hodně tíhnu, takže... Navíc jsem vůbec nečekala, že Black Sun mi nějaký dá, jsem happy. :D schovat popis