Zloděj osudů do světa nevykročil zrovna pravou nohou. Schytal obálku, která bezostyšně mrká po Maasové a doprovází ho věty typu - pro milovníky Malazu a Her o trůny, které v tomto případě spíše ubližují a s oběma zmíněnými si Zloděj může zavdat snad jen snahou o jakousi formální nápodobu.
Předně, nemůžu říct, že by tento úvod byl zcela bez potenciálu. Střípky tam jsou. ALE to nic nemění na tom, že se jedná o generickou záležitost. O něco, co už bylo několikrát napsáno a lépe. Autorů, kteří si mohou dovolit úvod takového formátu není moc. A tady to nevyšlo. Cítím autorovu téměř hmatatelnou snahu udělat tohle dílo co největším, nicméně všechna ta vata okolo nebude fungovat, pokud postavy zůstanou prázdnými skořápkami, které jednají na základě sakra průhledných šablon. A nejsou to pouze postavy, které se řídí vzorcem, je to i zápletka a styl psaní.
Když už jsem nakousla postavy. Připravte se na poměrně velké množství takových, jež charakterizuje pár vlastností. Ano, je to první díl a vývoj může následovat, ale pokud se neprojeví zájem ani o jednu, zůstane to viset na vlásku. A to je právě ta potřeba mít to velký, která zde bohužel nahrazuje potřebu mít to stabilní. Jména jsou mi záhadou. Máme tu směs postav pojmenovaných v rámci severu, pak tu jsou taková, která se až příliš blíží Tolkienovi, formou Martinovi a pak už je to asi loterie? Není v tom logika, žádná. Možná přijde, pořád je to první díl.
Styl psaní? Popisný, nezajímavý, lehce monotónní. Paradoxně je to jedna z věcí, kde ten potenciál je, ale je tak nějak zahrabaný pod nánosem toho, co by se asi psát mělo? Jak by to mělo být? Přehršel podstatných a přídavných jmen nutně nemusí vytvářet popisnost. Generickou. Velice. A s tím vším souvisí i to, že předem víte, jak tohle všechno bude pokračovat.
Jo a logický kiksy.
A mě to všechno strašně mrzí, protože chápu, že není jednoduché vydat se vlastní cestou. Ale tohle ne.
Recenze
Za mě byla Strážkyně Mlh Syhai nejpohodovější a nejzodpovědnější postava, která si šla za svým stůj co stůj.
Autor si dobře pohrál se všemi charaktery a je vidět, že se při psaní pořádně vyřádil.
Doporučuji :D
Předně, nemůžu říct, že by tento úvod byl zcela bez potenciálu. Střípky tam jsou. ALE to nic nemění na tom, že se jedná o generickou záležitost. O něco, co už bylo několikrát napsáno a lépe. Autorů, kteří si mohou dovolit úvod takového formátu není moc. A tady to nevyšlo. Cítím autorovu téměř hmatatelnou snahu udělat tohle dílo co největším, nicméně všechna ta vata okolo nebude fungovat, pokud postavy zůstanou prázdnými skořápkami, které jednají na základě sakra průhledných šablon. A nejsou to pouze postavy, které se řídí vzorcem, je to i zápletka a styl psaní.
Když už jsem nakousla postavy. Připravte se na poměrně velké množství takových, jež charakterizuje pár vlastností. Ano, je to první díl a vývoj může následovat, ale pokud se neprojeví zájem ani o jednu, zůstane to viset na vlásku. A to je právě ta potřeba mít to velký, která zde bohužel nahrazuje potřebu mít to stabilní. Jména jsou mi záhadou. Máme tu směs postav pojmenovaných v rámci severu, pak tu jsou taková, která se až příliš blíží Tolkienovi, formou Martinovi a pak už je to asi loterie? Není v tom logika, žádná. Možná přijde, pořád je to první díl.
Styl psaní? Popisný, nezajímavý, lehce monotónní. Paradoxně je to jedna z věcí, kde ten potenciál je, ale je tak nějak zahrabaný pod nánosem toho, co by se asi psát mělo? Jak by to mělo být? Přehršel podstatných a přídavných jmen nutně nemusí vytvářet popisnost. Generickou. Velice. A s tím vším souvisí i to, že předem víte, jak tohle všechno bude pokračovat.
Jo a logický kiksy.
A mě to všechno strašně mrzí, protože chápu, že není jednoduché vydat se vlastní cestou. Ale tohle ne.