Lucie Bílá HANA
Slovenské hlavní město Bratislava se stalo za poslední rok pomalu druhým domovem Lucie Bílé. Není to jenom díky jejímu účinkování v oblíbené televizní sérii Česko Slovensko má talent, ale hlavním důvodem byl vznik nového alba naší nejpopulárnější domácí zpěvačky. Po čtyřech letech...
číst celé
Lucie Bílá HANA
Slovenské hlavní město Bratislava se stalo za poslední rok pomalu druhým domovem Lucie Bílé. Není to jenom díky jejímu účinkování v oblíbené televizní sérii Česko Slovensko má talent, ale hlavním důvodem byl vznik nového alba naší nejpopulárnější domácí zpěvačky. Po čtyřech letech od poslední studiové nahrávky Modi, tak přichází 8. dubna naše mnohonásobná zlatá slavice se zcela zásadní deskou své kariéry - albem s názvem Hana. Místo možná očekávané sázky na jistotu, kdy se v podobných situacích mnozí umělci obrací k úpravám osvědčených světových hitů, se Lucie Bílá rozhodla odvážně vstoupit do zcela nového prostředí a oslovila ohledně spolupráce na novém albu o generaci mladší autory a tvůrce. Hlavní roli v tomto projektu pak dostal hudební producent alba Martin „MAXO“ Šrámek, který společně se svými spolupracovníky z bratislavského producentsko - autorského týmu Littlebeat Ľuborem Priehradníkem a Andrejem Hruškou stojí za výslednou zvukovou podobou celkem jedenácti nových původních písniček.
Tvůrcem vizuálu nového alba je grafik Peter Gonda z Event Federation a to s využitím fotografií Anny Kovačič. Album Hana je plné překvapení a nečekaných spojení. Společně s Martinem Šrámkem se právě tady autorsky v několika písních potkává například populární slovenská zpěvačka Katarína Knechtová, která je navíc autorkou titulní písně alba - skladby Hana. Do taneční písničky Primadonna pak svým rapem přispěla dokonce i Celeste Buckingham. Její angličtina v této písni není na albu osamocena, protože samotný „Maxo“ Šrámek jako skvělý zpěvák uplatňuje svůj jedinečný anglický vokál hned ve dvou společných písních s Lucií - Hráze a Poprvé. Samostatnou kapitolou jsou pak texty. Objevuje se zde totiž nová autorská generace české populární hudby - Petr Harazin a Štěpán Petrů, jinak členové populární skupiny Nebe.
Oba spoluautoři jsou až na čestné výjimky podepsání jako téměř výhradní textaři tohoto alba. První seznámení posluchačů s albem Hana bude prostřednictvím pilotního singlu Tak mě tady máš, který se do rádií dostane již na konci března. Nové album Lucie Bílé je určitě překvapivé, málokterá domácí nahrávka poslední doby má tak současný a odvážný popový zvuk, jako právě Hana.
Tím nejpodstatnějším je zde zcela přesvědčivý a jako vždy dokonalý zpěv Lucie Bílé, který tak vysílá do hudebního světa jasný signál, že letošní rok, kdy slaví významné životní jubileum, bude v její režii.
schovat popis
Recenze
Je nepopiratelné, že autorka má cit pro jazyk, tempo a především postavy. Ovšem zároveň těch tragédií, srdceryvných momentů a osudových náhod je trochu moc. Samozřejmě v knize odehrávající se na pozadí velkých dějinných tragédiích jako holokaust, padesátá léta či epidemie tyfu se s tím do určité míry počítá, ale tady je to místy příliš. Podtržené je to navíc malým rozsahem a tempem čili to, co by se v mnoha set stránkové sáze rozmělnilo, zde bije na tři sta stranách do očí. Je hezké, že se autorka inspiruje skutečnými osudy, ale takhle "na hromádce v jedné rodině" už to tu a tam zavání nemístným tlačením na pilu. Méně je mnohdy více a tady by ubrání "o jednu antickou tragédii" prospělo. Nebo roztažení (samozřejmě smysluplné) toho samého na větší porci stran. Nejvíce na škodu je pak závěrečná pasáž z pohledu samotné Hany; je doslovná, nadbytečná a hlavně jde jasností vyjadřování i myšlenek proti veškerému jejímu předchozímu vystupování. Tohle šlo (a chtělo to) napsat mnohem více zohledňující její stav(y).
Každopádně opakuji, že napsané to je jinak skvostně, citově to jednoho nenechá chladného (jakkoli se dotyčný místy cítí poněkud vydírán) a živoucí postavy to utáhnou za všech okolností. Osobně mi pak nejvíce sedla úvodní civilní pasáž epidemie tyfu nevinným pohledem raubířské holčičky prvním stupněm povinné. Mrazivě úderné a působivé skrze naivní dětský pohled; podobný přístup zkoušejí mnozí, ale málokdo ho umí. A Mornštajnová ho umí.