Hojnost české vánoční komponované hudby minulých staletí je možná ještě větší, než jsme tušili, zejména co se týče 19. století a první poloviny 20. století. V tomto dosud ne příliš prozkoumaném období českého romantismu a postromantismu se komponovaly pastorální vokální skladby, na rozdíl od předchozích dvou poměrně dobře prozkoumaných staletí, většinou už bez rozsáhlejšího instrumentálního doprovodu, pouze s varhanami nebo ještě s jedním dalším nástrojem. Projevuje se hlavně nová epochální obliba sborového zpěvu a vzniká i mnoho sólových nebo dvojhlasých písní a sólových skladeb varhanních. Tato vánoční produkce neustále navazuje na styly české vánoční tvorby předchozí – pastorální ukolébavky, napodobení dudácké hry, pastýřského vytrubování, dětského koledování, radostného plesání pastýřů, užití vánoční duchovní písně apod. Naprostá většina vokálních skladeb je psána už v češtině, a pokud se přeci objeví kompozice v latině, je často hned překládána. Nově se objevují úpravy koled, ale s doprovodem nikoli varhan, nýbrž klavíru, protože koledy se tehdy v kostele provozovat nesměly. Některé kompozice i z tohoto období úplně zlidověly. Jadrná i pohádkově půvabná prostota a snadnost těchto pastorálních děl 19. a 20. století je něčím, co bude stále lákat profesionální i amatérské hráče a zpěváky na straně jedné a posluchače na straně druhé. Česká vánoční hudba je v celosvětovém měřítku výjimečným fenoménem jak po stránce celkového počtu skladeb, tak i národního nadšení, citového zaujetí a množství stylových a výrazových odstínů. Účinkují: Ladislav Šikut a Jiří Tymel – varhany, Klára Nentvichová – soprán, Štěpán Přibyl – trubka, pěvecký sbor Stěnavan Autoři: Robert Führer, Josef Čapka Drahlovský, Karl Franz Pitsch, Jan Křtitel Knahl, Alois Strébl, Ludevít Raimund Pazdírek, Bedřich Antonín Wiedermann, Josef J. Pihert, Bedřich Vyšín, Arnošt Bohaboj Tovačovský, Josef Förster, Josef Bohuslav Foerster, Method Lumír Sychra, Vojtěch Říhovský