O Idě Haendel se právem psalo jako o královně houslí již v době, kdy byl tento obor vyhrazen téměř bez výjimky mužům. Jako sedmiletá se tato polská houslistka setkala ve finále Wieniawského soutěže S Davidem Oistrachem či Ginette Neveu. Její podání Elgarova, Bruchova či Beethovenova koncertu dodnes patří k referenčním nahrávkám. Vysokého ocenění se jednadvacetileté houslistce dostalo od samotného Jeana Sibelia, který si velice považoval její interpretace svého díla, mimochodem dodnes nejnahrávanějšího houslového koncertu 20. století. Předkládaná nahrávka je vzácným a dříve nevydaným dokumentem koncertu konaného v pražském Rudolfinu 18. října 1957. Sólistka na něm se suverenitou, precizností a bezprostředností sobě vlastní přednesla obě díla společně s Českou filharmonií a Karlem Ančerlem. K neopakovatelné atmosféře koncertu přispěla i okolnost úmrtí Jeana Sibelia necelý měsíc před jeho konáním. Před zvukovou kvalitou záznamu a bezchybným výkonem sólistky (bez možnosti jediného střihu) nezbývá než smeknout. Tato nahrávka je bez nadsázky setkáním s živou legendou. Beethoven a Sibelius s Idou Haendel - setkání s legendou na dosud nevydaných nahrávkách