Uměnovědná monografie o jednom z nejvýznamnějších českých hudebníků, přinášející poprvé ucelený pohled na jeho uměleckou i životní dráhu, vychází u příležitosti stého výročí jeho narození a desátého výročí úmrtí. František Smetana, rodák z Ohnišťan u Nového Bydžova, se jako výjimečný talent, navíc s kompozičním vzděláním, výrazně prosadil již v prvorepublikové hudební entitě. Prosazoval moderní přístup k čisté interpretaci bez manýr. Vedle českých autorů Petra Ebena, Jana Hanuše, Jindřicha Felda premiéroval sonáty Sergeje Prokofjeva a Bohuslava Martinů. V roce 1948 byl spolu s dalšími kulturními osobnostmi zatčen a odsouzen za protistátní činnost, i ve vězení si však svou iniciativou vydobyl respekt a ze spoluvězňů vytvořil orchestr. Po propuštění se dále věnoval koncertní činnosti a v šedesátých letech odjel vyučovat komorní hudbu a violoncello na Jamaiku. Působil poté i ve Spojených státech jako univerzitní pedagog. Svá díla mu věnovala řada českých hudebních skladatelů a Smetana sám je autorem transkripcí a revizí mnoha skladeb, jejichž výčet, stejně jako souhr všech provedených koncertů, monografie přináší spolu s napínavým souhrnem jeho dobrodružné životní pouti a bohatým obrazovým doprovodem.