Recenze Hugo Haas Život je pes

Život Huga Haase (1901-1968) je velký příběh plný paradoxů. Pobýval na různých místech světa: v Paříži, Hollywoodu, New Yorku, Římě, Vídni, ale nikdy nepřestal toužit po návratu z emigrace domů. Byl člověkem apolitickým, a přitom světová politika byla tím, co jasně určovalo směr jeho cest. Objímal ženy, po kterých toužili tisíce mužů. Andulu Sedláčkovou, Adinu Mandlovou, Lídu Baarovou a přitom byl mnohdy sám. Nakonec se stal postavou, kterou často hrál - "dobrodincem chudých psů". Poslední láskou jeho života byl královský pudl Dodo. V každé roli zůstával tak trochu sám sebou, představoval milionáře i žebráky, milovníky i samotáře-podivíny a přes svůj šarm celou škálu mužů daleko starších (Muži v offsidu, Svět, kde se žebrá, Dobrodinec chudých psů). Patřil mezi filmové hvězdy na něž se ve třicátých letech chodilo, a těch bylo pár: Ferbasová, Pištěk, Nedošínská, Smolík, Plachta, Burian. Vnesl do českého herectví rozměr civilismu, nadhledu a židovského humoru, který nás baví i dnes. Na scéně Národního divadla stál tváří v tvář hercům, jako byli Štěpánek, Rašilov, Vydra. Stejně jako jeho vzor Chaplin hrál, psal, režírovat a v USA dokonce i filmy produkoval. schovat popis