Hitchens psal knihu v průběhu roku 2011, kdy "bojoval" s rakovinou. Rok nato byla kniha všeobecně oceňována - a nebylo divu. Hitchense v ní totiž neopouští jeho pověstný ostrovtip, sarkasmus a ironie, a to i přesto, že terčem posměchu a budoucí obětí je nyní on sám. Je to pozice, kterou by od něj každý čekal a která je naplněna. Svůj atheistický postoj člověk dosvědčí a potvrdí jedině tak, že jako atheista zdárně zemře, a to je i Hitchinsův případ.
Recenze