Publikace se věnuje zvukové stránce jazyka
mluvčích, kteří mají stejný nebo odlišný mateřský jazyk. Autorka
zkoumá, v čem se shodují a liší prozódie češtiny, srbštiny,
francouzštiny a maďarštiny. Nejprve se věnuje obecným prozodickým
pojmům, připomíná psychologické pojetí emocí a postojů a...
                        
číst celé 
                                                        
                                                                Publikace se věnuje zvukové stránce jazyka
mluvčích, kteří mají stejný nebo odlišný mateřský jazyk. Autorka
zkoumá, v čem se shodují a liší prozódie češtiny, srbštiny,
francouzštiny a maďarštiny. Nejprve se věnuje obecným prozodickým
pojmům, připomíná psychologické pojetí emocí a postojů a popisuje
neutrální vyjadřování přízvuku, intonace či tempa v jednotlivých
jazycích. V druhé, praktické části práce, doplněné rozsáhlým
přílohovým materiálem, publikuje autorka výsledky náročného
experimentálního srovnání příznakové prozódie ve sledovaných
jazycích. Zabývá se pozorováním projevů emocí a postojů, jako jsou
radost, vztek, strach či nuda a zjišťováním záměn v jejich
identifikaci, ke kterým může dojít při komunikaci, v níž mluvčí
nerozumí danému jazyku.
                                                            
schovat popis 
                 
        
        
Recenze