Košík
zboží
(prázdné)
VYTVOŘILI JSME MÝTY, abychom sjednotili náš druh.
ZKROTILI JSME PŘÍRODU, abychom získali moc.
MĚNÍME ŽIVOT, abychom uskutečnili svoje nejbláznivější sny.
ALE ROZUMÍME JEŠTĚ SVÝM VLASTNÍM PROBLÉMŮM? Anebo naše vynálezy odsoudí lidstvo k bezvýznamnosti?
Kniha hledá odpovědi na zásadní...
číst celé
VYTVOŘILI JSME MÝTY, abychom sjednotili náš druh.
ZKROTILI JSME PŘÍRODU, abychom získali moc.
MĚNÍME ŽIVOT, abychom uskutečnili svoje nejbláznivější sny.
ALE ROZUMÍME JEŠTĚ SVÝM VLASTNÍM PROBLÉMŮM? Anebo naše vynálezy odsoudí lidstvo k bezvýznamnosti?
Kniha hledá odpovědi na zásadní otázku: CO ZNAMENÁ BÝT ČLOVĚKEM V DNEŠNÍ CHAOTICKÉ DOBĚ?
BUDOUCNOST NEPOČKÁ, PŘIPRAVME SE NA NI…
Kniha Sapiens nám ukázala, odkud jsme přišli. Homo deus hleděl do budoucnosti. Publikace 21 lekcí pro 21. století se zabývá současností a dobou, která bude bezprostředně následovat. V jednadvaceti kapitolách věnovaných jednotlivým závažným problémům zkoumá Harari, co znamená být člověkem ve věku šířícího se chaosu.
Jaké důsledky pro člověka bude mít využívání robotů a umělé inteligence? Jak se vypořádáme s životem ve světě zaplavovaném falešnými zprávami? Jakou váhu bude mít národní a náboženské cítění? Čemu bychom měli naučit svoje děti?
Harari upozorňuje na zásadní politické, technologické, sociální a existenciální otázky, jež před námi vyvstávají tváří v tvář proudu dezorientujících změn. Pokud chce lidstvo přežít ve světě plném čím dál ostřejších protikladů, musí na tyto otázky odpovědět. Dokážeme si pod přísným pohledem Velkého bratra uchovat svobodu volby? Jaké budou požadavky na trhu práce a jak bychom se na ně měli připravit? Jak se vypořádat s hrozbami terorismu? Proč je politický systém liberální demokracie v krizi? schovat popis
- Nakladatel: LEDA spol.s r.o.nakladatelství
- Kód:
- Rok vydání: 2019
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Pevná bez přebalu
- Počet stran: 392
- Šířka balení: 16.2 cm
- Výška balení: 23.5 cm
- Hloubka balení: 2.6 cm
- Váha balení: 780 g
Recenze
Boj o svobodnou volbu
Některá témata, nebo jejich zpracování, na mne nicméně působila protichůdně. Tak například autor polemizuje, že neexistuje svobodná volba, resp. že vůle člověka je jen produktem biochemických procesů v těle, které mají kořeny v naší genetické výbavě a evoluci. Svobodná volba je tak do jisté míry iluzí. Zároveň, ale hovoří o tom, že algoritmy budou v budoucnu hrát stále větší roli při utváření této vůle člověka.
Znamená to tedy, že se jako lidé budeme méně řídit biochemickými procesy v našem vlastním těle, ale více algoritmy mimo něj? Takový odklon naznačuje vědomé rozhodnutí, jak se to ale má s tvrzením, že vědomé rozhodnutí je iluzí? Něco v našich biochemických procesech v mozku přece bude muset rozhodnout o tom, že se budeme řídit algoritmem. V konečném důsledku se tak jako tak stále budeme řídit biochemickými procesy v našem vlastním těle. Jedině snad, že by vnější algoritmy vnímané z okolního světa nějakým způsobem přeprogramovaly i tyto procesy.
Komplexní úvod do problematiky, ale pořád jen úvod
V každém případě autor v knize mistrně spojuje jednotlivá témata. Pokud se jimi ale člověk již dříve trochu zabýval, zjistí, že jde vždy z velké části „pouze“ o jakýsi úvod do problematiky. Ostatně to je s ohledem na šíři záběru očekávatelné. Přidanou hodnotou konečně není hloubka analýzy, ale právě šíře záběru, nadhled, komplexnost, souvislosti a čtivost.
Trochu o smyslu života
Zvlášť poutavá je poslední část knihy, kde Harari pojednává o smyslu života. Mnohdy až úsměvným způsobem kosí lidstvem vybudované příběhy o smyslu života založené především na náboženství a dalších příbězích. Není nicméně zřejmé, co bez těchto příběhů zůstane. Orientace na současnost a prožitek smyslů, jak by se mohlo zdát z poslední kapitoly knihy?