Hned na začátek musím říct, že Hunger Games neztratily nic ze své krásy. Je to sice už pár let zpátky, co jsem knihu četla naposledy a přestože jsem si toho hodně pamatovala, dokázala jsem se do knihy zamilovat znovu. Dokonce mě i v některých scénách mrazilo v zádech, díky tomu, jak skvělou atmosféru kniha dokázala navodit.
Ale zpět na začátek. Příběh začíná trošku pomaleji a postupně se rozvíjí. Autorka nás seznamuje se svým světem a jeho zákonitostmi, občas se vrátí do minulosti pomocí příběhů, které nám Katniss vypráví a jelikož je kniha psaná v ich-formě, neuteče vám její jediná myšlenka. I když, abych pravdu řekla, tenhle fakt mě trošku rozčiloval, protože mi hlavní hrdinka přišla neuvěřitelně nesympatická. A tento pocit se zesílil ve chvílích, kdy podezřívala Peetu z kdoví čeho (ano, Peeta je na druhou stranu můj oblíbenec). Ale to jsem opět trochu odbočila.
Jediná věc, která vás při čtení možná bude rušit je čas, ve kterým je kniha psaná, a to přítomnost. Takže místo klasického "probudila jsem se" si musíte zvykat na "probouzím se". Jakmile si na to zvyknete, můžete se v klidu nechat unášet naprosto skvělým příběhem, který vás uchvátí. Není v něm nouze o akci a souboje. Ale zase se nemusíte obávat, že by byla Aréna smrti nějaký krvák, kde jsou všechna úmrtí do detailů popsána. Občas sice najdete nějakou scénu, která vás pravděpodobně znechutí, ale to je tak všechno.
I přesto, že brzy budete předpovídat, jak kniha dopadne, stejně si ji můžete plnými doušky vychutnat, a to i v případě, že už jste ji kdysi četli či viděli filmy. Protože je velmi čtivá a jen tak vám nedovolí, abyste ji odložili.

I po tolika letech je Hunger Games jedna z nejlepších sérií, které jsem četla, takže pokud jste se ještě do těchto knih nepustili, doporučuji ji to rychle napravit, protože se okrádáte o výborný příběh, do kterého se velmi rychle zamilujete. A pokud jste již knihy četli, tak re-reading není nikdy na škodu, ne?  schovat popis