V tomto poutavém životopise, čerpajícím z velkého množství pramenů, před námi znovu ožívá plastický obraz temperamentního a vtipného člověka – Filipa Neriho (1515–1595). Jeho současníci na něm milovali to, co na něm fascinuje i nás: byl nekonvenční, veselý a velmi komunikativní, především ale dokázal neotřelým a přitažlivým způsobem přivádět lidi k víře.
Filip Neri je jedním z nejznámějších a možná i nejsympatičtějších světců západní církve. Bývá nazýván Božím šprýmařem nebo mystikem v šatu blázna. Bůh i svět pro něj byli radostí, kolovalo o něm mnoho anekdot a také sám měl velký smysl pro humor.
Žil v bouřlivé a přelomové době nástupu protestantismu, ale i reformních proudů uvnitř katolické církve. Byl současníkem velkých světců – Ignáce z Loyoly, Terezie z Avily, Jana od Kříže, Karla Boromejského. Dlouho si myslel, že zůstane laikem a bude působit zejména mezi římskou mládeží, později se však nechal vysvětit na kněze. Byl vyhledávaným zpovědníkem a mužem hluboké kontemplativní modlitby. V jeho oratoři se shromažďovala směsice nejrůznějších osob, od církevních hodnostářů po ševcovské učně a bezdomovce. Už za svého života byl pokládán za apoštola Říma a dnes patří k hlavním patronům Itálie.