Košík
zboží
(prázdné)
Dva mladé páry z Reykjavíku se vypraví na cestu přes nehostinné planiny středního Islandu. Na písčitých pláních severně od ledovce Vatnajökull sjedou v mlze z cesty a narazí do domu v pustině, jakési pevnosti bez sebemenšího spojení s okolním světem, kterou obývá podivná stařena a její manžel a...
číst celé
Dva mladé páry z Reykjavíku se vypraví na cestu přes nehostinné planiny středního Islandu. Na písčitých pláních severně od ledovce Vatnajökull sjedou v mlze z cesty a narazí do domu v pustině, jakési pevnosti bez sebemenšího spojení s okolním světem, kterou obývá podivná stařena a její manžel a kde se na večer vždy pečlivě zamyká. Během nedobrovolného pobytu v domě se jim jejich minulost ukáže v novém světle a je čím dál méně zřejmé, kde mají hledat nepřítele. V knize se jedinečně prolínají prvky psychologického thrilleru s jízlivým komentářem současných společenských změn, které na Islandu nastaly v důsledku finanční krize v roce 2008. Tento sofistikovaný, sugestivní a výborně napsaný příběh patří k nejpozoruhodnějším knihám současné severské literatury.
schovat popis
- Nakladatel: KNIHA ZLÍN
- Kód:
- Rok vydání: 2016
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Pevná (bez přebalu, lesklá)
- Počet stran: 272
- Šířka balení: 13 cm
- Výška balení: 20 cm
- Hloubka balení: 3 cm
- Váha balení: 412 g
Recenze
Islanďan Steinar Bragi (1975) studoval literární vědu a filozofii a v roce 1998 debutoval básnickou sbírkou „Černá díra“. Po kratších prózách následovaly romány s prvky sci-fi a krimi. Mezinárodní slávu získal románem „Ženy“ (2008) a literární kritici jej označují za jednoho z nejvýznamnějších autorů své generace. Autorova próza je inteligentní, hloubavá a nesmírně sugestivní. Jeho styl je originální, neotřelý a plný pozoruhodných spojení a obratů.
Celkově vyznění románu je filozofické, styl básnický, ale přesto všechno jde o drsný horor, u kterého vám bude běhat mráz po zádech a možná se vám i místy vzbouří žaludek. Steinar Bragi dokáže jednu úžasnou věc. I na první pohled banální epizody dokáže napsat zajímavě a k tomu, aby vás vyděsil k smrti, nepotřebuje žádné efekty ani patos. Román se odehrává na pusté planině a to, jak popisuje drsnou a opuštěnou krajinu, je prostě zážitek. Atmosféra postupně houstne, začíná být klaustrofobická a příroda se stává jednou z postav románu.
Hlavní dějová linie připomíná filmové horory. Dva páry, které se vydaly na výlet, mají v nehostinné přírodě nehodu a kvůli nepojízdnému autu musí vyhledat pomoc. Tak se dvě ženy a dva muži dostanou do podivného domu, kde žije starý manželský pár. Mladí lidé se zde ubytují a hned první noc se začnou dít zvláštní věci. Tajemství má nejen dům a jeho obyvatelé, ale i naši čtyři protagonisté. Ti nemohou být rozdílnější, ale autor je ztvárnil tak, že se do nich dokážete vcítit a budete mít pochopení pro jejich myšlenky i činy.
Temné události na sebe nenechají čekat a vy víte, že zlo je čím dál blíž. Hrdinům škodí tajemné síly i lidé, a pokud chtějí přežít ve zdraví, musí zjistit, co se tu děje a kdo je ohrožuje. Autor využívá některá hororová klišé, aby vás zmátl, a proto se připravte na několik šokujících zvratů a překvapení. Celkově je možné příběh považovat za detektivku, což znamená, že všechny události lze vysvětlit pomocí rozumu. Ano, jsou tady věci mezi nebem a zemí, ale ve finále zjistíte, že do sebe všechno logicky zapadá a že věci nejsou tak nereálné, jak se vám autor snaží vsugerovat.
Pověsti, kterými je opředen Island, jsou drsné a krvavé. Jejich protagonisty jsou monstra, která ubližují zvířatům, dospělým i malým bezbranným dětem. Čím víc se budete nořit do příběhu, tím častěji si budete klást otázku, kdo nebo co je tím, co chápeme pod pojmem „záporný hrdina“. V příběhu ožívají noční můry hrdinů a vy máte možnost nahlédnout do pokřivené mysli jedinců, kteří se snaží tvářit, že jsou normální stejně jako ostatní. Velkou roli zde má i erotika a sexuální minulost všech postav. Jejich vztahy se vyvíjejí a je zajímavé sledovat, jak se kdo změní, když je zahnaný do kouta.
„Planina“ rozhodně není tuctové čtení. Slibuje vám skvělý zážitek a možná že i pár bezesných nocí. Tu první neusnete proto, že budete chtít knihu dočíst až do konce, a ty další se budete bát. Protože zlo, které se objevuje v „Planině“ je všudypřítomné a neomezuje se pouze na Island.
Ale co fungovalo na sto procent u mé osoby, tak to byla představivost. Dokonale jsem viděla planinu, prožívala jsem písečné bouře, kdy jsem i já měla pocit písku v zubech, slyšela jsem kvílení větru a bouchání, které přicházelo jakoby odnikud.
Všichni hlavní hrdinové knihy, což jsou 4 kamarádi, 2 páry, tak vám budou automaticky sympatičtí. Nejen že prožívají klasické životy, tak jak můžeme i my, také mají své neřesti. Docela si autor vyhrál s kouřením cigaret, trávy, pitím alkoholu, ale nebylo to nic nepatřičného. Já to od nich dokonce očekávala.
Co se mi na knize líbilo nejvíc? To bylo samotný průběh příběhu. Protože kapitoly byly poměrně krátké a každá kapitola se věnovala jednomu hrdinovi a jeho myšlenkách, takže jsem nakukovala pod pokličku a věděla, co se mu honí hlavou, ale přitom kapitoly na sebe krásně navazovaly. Takže jsem se neztrácela.
Ztratila jsem se až na konci, kdy došlo k rozuzlení celého příběhu. U toho jsem měla pocit, že bych si potřebovala dát „jointa“, abych to pochopila. Hodně svérázný konec, který byl pro mne těžko pochopitelný a stejně věřím, že jsem si ho přivlastnila po svém a málo se kterým bych se shodovala.