"Díval jsem se, jak vaří moje maminka…" Riccardo Lucque je typickým Italem s jižanským temperamentem a všichni o něm říkají, že vaří jako pánbůh, co chodí po zemi. Opravdový sympaťák mluví měkkou angličtinou, rozumí česky a sem tam naším jazykem také prohodí pár slůvek. Česko má dnes stejně rád jako rodnou Itálii - a jak by ne? Řekne upřímně, že na Česku jsou nejkrásnější jeho ženy, a vůbec nejkrásnější je pro něj manželka. Moravanka Irma. Jeho dosavadní kariéra je velmi pozoruhodná. V podstatě se dá říci, že kde působil, tam restaurace získala vysoce prestižní ocenění "Michelinská hvězda" - ať už to bylo v Itálii nebo v Londýně. V New Yorku přijal na pouhé tři měsíce angažmá šéfkuchaře ve známé restauraci Il Bucco, která byla zrovna v té době americkým gastronomickým průvodcem Zagat Guide, což je obdoba Michelinského průvodce, vyhlášena nejlepší restaurací roku 2001. Riccardo je skvělým kuchařem evropského renomé, a přitom velmi milým a skromným člověkem. S velkou láskou vaří po celém světě dvě desetiletí. A v čem tkví prapůvod jeho umění? "V Itálii jsme zvyklí setkávat se všichni u jednoho velkého stolu. Otec vždy striktně dodržoval pravidlo, že dokud u stolu nebyli všichni, tak jsme nesměli začít jíst. Tradice stolování s rodinou byla tedy pro mě dosti zásadní," svěří se. "Mám dva bratry, a protože oba moji rodiče pracovali, já jsem byl ten, kdo se vždy staral o přípravu jídla pro ostatní. Můj zájem o kuchyni a vaření byl opravdu velký a již odmalička jsem se díval mamince pod ruce, jak vaří. Jsem gurmán a mám rád dobré věci." Ostatně maminka je zřejmě jeho velkým vzorem, protože říká, že dobré jídlo musí v restauraci chutnat, jako kdyby se uvařilo doma. I proto je kuchařské umění Riccarda Lucqueho včetně receptů tak srozumitelné, chutné a oblíbené. Riccardo je také dobrým obchodníkem, v Česku má tři restaurace (Aromi a La Finestra v Praze, Il Mercato v Brně) a obchody s pravými italskými surovinami.