Jeden z nejpopulárnějších amerických poválečných románů od klasika moderní literatury. Příběh vyprávěný sedmnáctiletým Holdenem Caulfieldem je vlastně popisem necelých tří dnů jeho cesty domů (po opuštění přípravky v Pencey) předvánočním New Yorkem, kdy se Holden konfrontuje s řadou lidí...
číst celé
Jeden z nejpopulárnějších amerických poválečných románů od klasika moderní literatury. Příběh vyprávěný sedmnáctiletým Holdenem Caulfieldem je vlastně popisem necelých tří dnů jeho cesty domů (po opuštění přípravky v Pencey) předvánočním New Yorkem, kdy se Holden konfrontuje s řadou lidí (spolužáci, venkovanky ze Seattlu, prostitutka a její pasák, rodiče, učitel...). Více než putováním prostorem je tato cesta však spíše putováním od nevinnosti k vědoucnosti, od sebeneznalosti k sebeuvědomění, od izolace k pocitu sounáležitosti s okolním světem. Černý humor, jímž je tento svět nazírán, je jednou ze zbraní proti němu: člověka, který není schopen se světu smát, brzy jeho zoufalství zahubí.
schovat popis
Recenze
Nejlepší je asi přečíst si z ní pár stránek a na základě těch se rozhodnout, zda vám "sedne" nebo ne; je napsána specifickým stylem, který dokáže některé čtenáře přivádět k šílenství, snad že nejsou schopní s protagonistou cítit. Asi tak... Pokud ve vás Holden neuhodí na tu správnou strunu, pokud nemáte pocit, že s ním máte co společného, nemá cenu se do téhle četby nutit.
Název knihy, díky kterému mě kniha poprvé zaujala, je jakýmsi vlastním motem Holdena a zároveň je to důvod, proč do dospělého světa tolik nezapadá. Holdenovou vysněnou prací je chytat děti, které běhají v žitě, a zabránit jim tak v pádu do propasti.
Suma sumárum, Kto chytá v žite vo mne zanechalo zmiešané pocity, každopádne myslím si, že táto kniha rozhodne patrí na zoznam povinnej literatúry a je to "must" pre obdobie na strednej škole.
Kniha nás naučí, že opravdu nemáme lidi hodnotit zvnějšku.