Vzpomínky Jana Konzala, teologa a biskupa skryté
církve a po roce 1989 přední autority pražské obce, uvádějí čtenáře
do osobního dobrodružství života zasvěceného liturgickému životu i
konkrétním aktivitám, do myšlení člověka, který se nebojí vydat na
nové cesty víry. A nejen to: reprezentují...
číst celé
Vzpomínky Jana Konzala, teologa a biskupa skryté
církve a po roce 1989 přední autority pražské obce, uvádějí čtenáře
do osobního dobrodružství života zasvěceného liturgickému životu i
konkrétním aktivitám, do myšlení člověka, který se nebojí vydat na
nové cesty víry. A nejen to: reprezentují jedno z vynikajících
svědectví o době komunistického režimu v Československu i o době
následného postkomunistického hledání křesťanské identity. Mezi
mnoha dalšími publikovanými pamětmi vyniká Konzalovo vzpomínání
důrazem na osobní prožitek vztahu k živému Bohu, na svérázné a
přitom v tradici pevně ukotvené odpovědnosti za svěřené úkoly, na
pastoraci lidí v nejrůznějších životních nesnázích a krizích, na
koncilní interpretaci církevního společenství. Jeho chápání
křesťanského poslání v dnešní době může působit provokativně,
vypovídá však mnohé o tom, jak nevšední, perspektivní i
překvapující může být cesta muže, který dnes patří k čelným
osobnostem katolické církve přesto, že nenosí kolárek ani
biskupskou berlu.
schovat popis
Recenze