Recenze Katyň

Trvalo několik desetiletí, než archivy vydaly hrůzné svědectví o katyňském masakru. A trvalo ještě déle, než jsme se dočkali literárního díla, jež nám umožní nahlédnout do osudů lidí, které krvavé události postihly. Novela Andrzeje Mularczyka odhrnuje roušku ze strohých výčtů historiků a ve své plastičnosti dodává katyňskému krveprolití zcela nový rozměr. Buša, Anna, Veronika... Osudová láska, vysněná láska a láska ztracená. Buša žije čekáním na svého syna. Anna věří, že pravá láska trvá po celý život, a Nika odhalí pravdu za dramatických okolností. Andrzej Jaroslav, Jur... Různé generace a různé osudy, které historie uvěznila v čase post mortem. Je to čas, v němž ti, kteří odešli navždy, jsou stále se svými blízkými. Jak se ovšem smířit s trvalou nepřítomností milovaných, když už jejich dočasná nepřítomnost byla k nepřečkání? Rodiny obětí, rovněž oběti, nejsou schopny pochopit, že musí žít dál, aniž měly možnost pohřbít své nejbližší. Touha po odhalení pravdy rodí další dramata, další oběti. "Každou noc vás potkávám ve svých snech," zapsal do deníku Andrzej. "Snad se vám i já budu zdát, než se setkáme ve skutečnosti. Jednou se sejdeme". Mularczykova kniha vypráví právě o tomto setkání. schovat popis