Dlouho očekávaný film režiséra Andrzeje Wajdy popisuje osudy polských důstojníků a příslušníků inteligence, zmasakrovaných sovětskou tajnou policí NKVD roku 1940. Zmizení více než 22 500 mužů zůstávalo dlouho záhadou pro svět a především pro jejich blízké. Když však nacisté objevili v roce 1943...
číst celé
Dlouho očekávaný film režiséra Andrzeje Wajdy popisuje osudy polských důstojníků a příslušníků inteligence, zmasakrovaných sovětskou tajnou policí NKVD roku 1940. Zmizení více než 22 500 mužů zůstávalo dlouho záhadou pro svět a především pro jejich blízké. Když však nacisté objevili v roce 1943 masové hroby u Katyně, začala druhá kapitola tragického příběhu - pronásledování těch, kteří se nebáli o zločinu mluvit pravdu.
Tento boj skončil až v roce 1990, kdy Kreml přiznal odpovědnost za masakr. Přesto Rusko stále odmítá odtajnit dokumenty týkající se této události a uznat masakr za genocidu.
Filmové drama, které Wajda natočil podle knihy „Katyń: Post Mortem“ Adrzeje Mularczyka, se zaměřuje na příběhy lidí, které masakr s různou intenzitou osobně zasáhnul. Právě tak jako zasáhnul jeho tvůrce: v Katyni byl zavražděn Wajdův otec a také strýc hudebního skladatele Kryzstofa Pendereckého.
Děj filmu vypráví o osudy čtyř důstojníků a jejich rodin na pozadí dějin Polska, které v roce 1939 vymazaly z mapy Evropy armády aliance dvou totalitních režimů. Krutý příběh začíná 17. září 1939, kdy do země vstupuje Rudá armáda…
Film byl v roce 2008 nominován na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Sám Andrzej Wajda je držitelem čestného Oscara za celoživotní dílo z roku 2000.
Bonus: Rozhovor s režisérem Andrzejem Wajdou, upoutávky
schovat popis
Recenze
Historické drama ale není jen o hromadném masakru v r. 1940, ale je také o tom, jak se dá pravda překroutit, uchopí li se tím "jediným správným způsobem". Je to boj o pravdu daleko za bojovou lini. Není to snímek s jedním hlavním hrdinou. Těch je zde mnoho tisíc. Nejen těch mrtvých, ale i těch co čekají na své blízké v marné naději jejich návratu a později zažívají od vládnoucího režimu tvrdé perzekuce při marné snaze dovědět se a po té třeba podělit s ostatními o krutou pravdu.
Ucelenost děje se trochu tříští do několika příběhů. Vzhledem k tomu, že to není dobrodružný film, ale historické drama, tak to nijak nevadí. Osudy pozůstalých s posledními okamžiky obětí od jejich zatčení, přes jejich dlouhou cestu až na popraviště, snad ani jinak natočit nelze.
Po technické stránce to není žádná bomba. Síla snímku je ale ve fascinující výpovědi pravdy a ne v dobrodružné líni a jejím provedení.
Na ČSFD má snímek přes rozporuplné reakce velmi slušných 74%