Recenze Bezuzdná blahoslavenství Baltazara B.

Další z Donleavyho románů, v nichž nad hladinu jiskřící vtipem tu a tam vytryskne temná ponorná řeka melancholie, se odehrává během druhé světové války a těsně po ní. Balthazar B. je v jistém smyslu protipólem Sebastiana Dangerfielda z Donleavyho prvotiny Zrzoun: je to neméně inteligentní, leč tentokrát kultivovaný a plachý mladý muž, narozený v bohaté rodině v Paříži. Poté, co prožije dětský, ovšem zdaleka ne nevinný vztah se svou guvernantkou, je odeslán do anglické internátní školy, a odtud jeho osudy sledujeme na dublinskou Trinity College. Spolu se svým vznešeným, srdečným a světem protřelým kamarádem Beefym tu přes milostné vzlety a propady dotáhne svou univerzitní kariéru až k neslavnému konci. Kniha, která poprvé vyšla v roce 1968, nezapře svého autora – opět se tu setkáme s básnicky přesným jazykem, brilantními dialogy a typickou ironií, tentokrát ovšem v aristokraticky malebném balení. schovat popis