Recenze Stmívání na východě

Román "Stmívání na východě" je třetím dílem vojenské trilogie z doby pozdního socialismu v ČSSR, dějově navazuje na první díl "Přijímač". Odsud již víte, že skupina deseti absolventů se díky šikovnému manévru dostala během jednoho dne z neblaze proslulého útvaru v Janovicích nad Úhlavou o šest set kilometrů dál na východ do Vojenského učiliště v Nitře. Na jednu stranu změna "nic moc", na druhou stranu přesun do míst, kde, jak říkal MUDr. Barák, "je za hranicema spřátelená armáda, tedy to nemůže bejt špatně". Protagonisté příběhu se ocitají daleko od domova, v naprosto neznámém prostředí, ale s určitým příslibem klidnějšího prožití prezenční služby. O tom, jak s touto výzvou naloží a jaká je realita v trochu cizí zemi, vypráví tato kniha. Přesto, že příběh je ze stejné doby, ze stejného prostředí, je dosti jiný než první díl "Přijímač".
Vůbec se tu nebude střílet, zabíjet, znásilňovat, plížit na bojišti, šikanovat, ale ukáže se tu tak trochu jiná tvář tehdejší lidově-demokratické armády a vlastně celého společenského systému. Bez jakýchkoli příkras, ale také bez laciných skandálností a přehánění. Pokud bude vyprávění zážitků mladých českých intelektuálů na tehdejším Slovensku pro některé překvapivé, nebo dokonce zajímavé, potom kniha přesně splnila svůj účel. schovat popis